Daniela Kolářová: Není krásné, co není poctivé. Zní to jednoduše, ale dá to práci
Oblíbená herečka se ve velkém rozhovoru vyznává ze své lásky k čínskému taoismu a nabádá k toleranci.
Nový rok tráví Daniela Kolářová na procházkách ve své milované přírodě. „Je to důležitý prvek, na kterém jsme se provinili. Jsme na ní závislí a letos s ubývající vodou jsme měli důvod si to uvědomit,“ říká varovně v rozhovoru na Dvojce.
„Okouzlil mne čínský taoismus. Je v něm spousta krásných veršů. Tam je jedna definice: není krásné, co není poctivé. Je to tak prosté a čisté, ale když se o to snažíte, není to zdaleka tak jednoduché. Dá spoustu práce to naplnit.“
„To bychom měli realizovat každý den za sebe i vůči ostatním. Abychom se dokázali domluvit, i když spolu nesouhlasíme. Je nutné tolerovat, že někdo si myslí něco jiného, a přesto se s ním můžu jít naobědvat.“
S jakými představami vítala v listopadu 1989 svobodu? Jak vzpomíná na své působení v politice? Má dnes dostatek času na toulky přírodou a na vnoučata?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
