Daniel Siniakov hraje skvěle tenis díky své starší sestře a jednou by chtěl být světovou jedničkou
Pátek třináctého může být pro někoho nešťastný den. Ale ne tak pro Daniel Siniakova, který si to své štěstí v pátek 13. srpna zařídil sám a stal se vítězem 94. ročníku tenisové Pardubické juniorky, což je pro každého mladého tenistu nejlepší vykročení do nové etapy velkého sportu. Navázal tak na fantastický úspěch sestry Kateřiny, která získala na olympiádě v Tokiu olympijské zlato.
Gratuluji k obrovskému úspěchu a vítězství na Pardubické juniorce. Co to znamená pro mladého tenistu?
Je to juniorský turnaj, tedy do 18 let, takže pro každého juniora to znamená určitě moc. Protože jde opravdu o prestižní turnaj, vyhrála ho spousta později slavných tenistů. Každý chce tento turnaj vyhrát, takže si moc cením toho, že se mi to povedlo.
Mnoho budoucích slavných tenistů v Pardubicích vyhrálo, ale vaší sestře Kateřině se to nepodařilo. Je to tak?
To je sice pravda, Pardubickou juniorku nevyhrála, ale zase vyhrála už jiné turnaje, lepší.
Jak to bylo u vás s tenisem? Byli jste se sestrou už jako děti vedeni rodiči ke sportu?
Sestra hrála odmalička tenis a já jsem s ní jezdil na turnaje, takže jsem byl stále v tenisovém prostředí. Zhruba od čtyř let se mi to začalo líbit a začal jsem hrát a od té doby pořád hraji. Dělal jsem víc sportů a zhruba ve 12 letech jsem se musel rozhodnout pro jeden. A vyhrál to tenis. Takže se dá říct, že za to vlastně může ségra.
Máme dny nastavené úplně jinak než normální člověk. Vše je zaměřené jen na tenis a ostatní věci jdou kompletně stranou.
Daniel Siniakov, nadějný tenista z Hradce Králové
Hrát tenis na tak vysoké úrovni už v 18 letech představuje hodně odříkání už od mládí?
Je to úplně jiný životní styl. Máme víceméně dny nastavené úplně jinak než normální člověk. Může se to vzít jako práce, prostě od rána do večera se věnujete jen tenisu. Ať to je stravou, fyzickou přípravou, tréninky, vším. Celý den je zaměřený jen na tenis a všechny ostatní věci jdou stranou.
Čtěte také
Co děláte za školu?
Studuji v Hradci Králové soukromé jazykové gymnázium. Sice tam moc nechodím, mám individuální studijní plán, protože se to nedá skloubit. Prostě život tenisty je takový, že jezdí s jednou taškou z hotelu na hotel. Teď je zrovna dobré období, že je spousta turnajů tady v Česku, i mezinárodních. Ale pak zase nastane čas, kdy jsem pořád pryč, protože turnaje se hrají po celém světě a každý si chce vybírat ty nejlepší.
Jak to vypadá mezi takovými tenisovými sourozenci? Je tam zdravá rivalita? Chcete být ještě lepší než Katka?
Ne, rivalita mezi námi není, spíš se podporujeme. Stojíme při sobě a podporujeme se navzájem.
Čtěte také
Jak by to dopadlo, kdybyste si s Katkou dali zápas?
Teď už bych snad vyhrál. Už by to bylo na moji stranu. Jsem fyzicky zdatnější než ona, tak věřím, že bych vyhrál.
Je tenis dřina?
Je to náročný sport. Konkurence je veliká, všichni jsou hrozně moc vyrovnaní, zápasy jsou dlouhé a těžké. Takže je to fyzicky i psychicky náročné.
Jak to vypadá dnes s naším mužským tenisem? Protože hvězdy máme jen mezi ženami.
Teď je to tak, bohužel. Ale máme spoustu nadějných mladých tenistů ve druhé stovce světového žebříčku. Což není úplně vidět, protože se neprosadí na těch vysokých turnajích, ale postupně jdou nahoru. Doufám, že se to zlepší.
Máte své tenisové idoly?
Nemám úplně jeden nějaký svůj idol, ale vzhlížím ke všem, co něco dokázali. Obzvláště ke slavné trojce Nadal, Federer a Djokovič. Protože ti toho dokázali hrozně moc a jsou tváří tenisového světa. Chtěl bych se dostat co nejvýš a hrát co nejlíp. Třeba být jednou i světovou jedničkou. Určitě bych za to byl moc rád.
Co je vůbec pro tenistu víc, Wimbledon nebo olympiáda?
Čtyři hlavní turnaje, grandslamy, jsou určitě špička. Potom je jednou za rok turnaj mistrů a olympiáda je hodně specifická v tom, že je pouze jednou za čtyři roky. Takže pro každého moc znamená. Tyto turnaje jsou asi nejdůležitější v tenise.
Celý rozhovor s mladým a talentovaným tenistou z Hradce Králové Danielem Siniakovem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Jak psychika ovlivňuje výkony sportovců? Dobrý výsledek uděláte jen s čistou hlavou
Terapeut Jiří Kastner hovoří v naší radioporadně o psychologii sportu.
-
Paula Novotná: Visím na šňůrách draka, na nohách mám prkno a pořád někde lítám. Strašně mě to baví
Dnes přivítal Český rozhlas Hradec Králové opravdovou sportovní hvězdu. Paula Novotná z Hradce Králové je hodně vysoko ve světovém žebříčku ženského kiteboardingu.
-
Jako žák porazil Bodieho Millera, teď už je David Kubeš v seniorské reprezentaci alpského lyžování
Alpský lyžař David Kubeš žije v Živanicích kousek od Pardubic, v krajském městě studuje na sportovním gymnáziu, ale nejlépe se cítí ve zcela jiných nadmořských výškách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.