Ďáblova rodina. Thriller podle skutečného případu vraždy herečky Sharon Tateové. S Jiřím Bartoškou v jeho největší rozhlasové roli

9. květen 2025

V létě 1969 šokovala USA a celý filmový svět nesmyslná a brutální vražda americké herečky Sharon Tateové, manželky režiséra Romana Polanského, která navíc byla těhotná. Polanski byl v době vraždy pracovně v Londýně a nakrátko upadl do podezření policie. Než se ukázalo, že vraždu spáchala sekta Charlese Mansona, známá jako Manson Family. Dokumentární hra, která událost zpracovává, si svou tísnivostí nezadá se slavným Polanského hororem Rosemary má děťátko.

Osoby a obsazení: Radim Vašinka (vypravěč), Jiří Bartoška (Polanski), Veronika Freimanová (Atkinsová), Jiří Ornest (Manson), Pavel Pípal (detektiv), Vlastimil Zavřel (Tennant), Jiří Plachý (novinář), Jana Jiskrová (novinářka), Josef Vinklář (Hyams), František Švihlík (Bowser), Antonín Molčík (Helder), Jan Novotný (Tex), Petr Pospíchal (Frykowski), Daniela Bartáková (Tateová), Bohuslav Kalva (Sebring), Bohumila Dolejšová (Chapmanová), Jana Drbohlavová (2. ženský hlas) a Zuzana Šavrdová (1. ženský hlas)
Připravili: Tomáš Gsöllhofer a Ivan Chrz
Napsal: Oldřich Knitl
Dramaturgie: Jarmila Konrádová
Zvuk: Tomáš Gsöllhofer
Zvuková spolupráce: Michaela Sýkorová a Oscar Gottlieb
Hudba: Zdeněk Dvořák
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: v roce 1991
Produkce: Dana Hollerová
Režisér Roman Polanski a herečka Sharon Tateová v roce 1969

K vraždě Sharon Tateové došlo v domě na Cielo Drive s krásným výhledem na Los Angeles. Smutný osud 26leté herečky sdílelo i několik blízkých přátel, kteří s ní osudnou srpnovou noc v rezidenci pobývali. Sama Tateová navíc byla v osmém měsíci těhotenství...

Kupujte na Radioteka.cz

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.