Cham
Podle evidence obyvatelstva už u nás nikdo s příjmením Cham nežije. Antonín Kotík uváděl příjmení Chám, které vykládal z apelativa označujícího postroj na koně a přeneseně také „člověka hrubého, jako bývají lidé s koňmi zacházející“ (obdobně v polštině znamená cham „neotesanec“).
V Kottově slovníku najdeme apelativum cham/chám ve významu „sedlák“, ale také „hlupák“ (v Listech filologických z roku 1890 se dočtete, že to snad souvisí s biblickým jménem Chám, což byl Noemův syn, z nějž měli údajně vzejít sedláci). Příjmení Cham by tedy mohlo patřit do kategorie pojmenování podle vlastností. Cham je ale také bavorské město, česky dříve nazývané Kouba.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 174 (Chám); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 106 (Cháma)
