Česko propáslo šanci zabrat ložiska titanu, říká geolog Václav Cílek st.

Václav Cílek st. byl v ročníku jediný student naftové geologie. Poslali ho na Hodonínsko. „Dělali si ze mě legraci, ale já jsem chtěl, aby tam udělali hlubinný vrt. Dostali se do 800 metrů a najednou obrovský přítok nafty. Moje nafta pokrývala 30–40 % veškeré nafty u nás.“

Dostal sice vyznamenání, ale pak ho poslali na vojnu k technickým praporům. V roce 1969 se dostal do Afriky. „Dodnes je pro mě záhada, jak se mi podařilo vycestovat. Napsal jsem řadu dopisů a dostal krásný dopis z Tanzanie, tak jsem to zkusil.“

Od vody k titanu

I když byl geolog, jeho prvním úkolem byla pitná voda. „Byli tam vrtaři ze Švédska, ale nevěděli, kde ji hledat, zatímco já se zajímal o strukturu krajiny. Když jsme udělali první vrt, voda stříkala.“

V Africe se zaměřil na výzkum ložisek, které mají vysoký výskyt titanu. A objevil největší ložisko na světě. „Dnes je titan základ raket, je to strategický kov. Má pevnost oceli, ale je lehký jako hliník. Vybral jsem ložiska, ale u nás po revoluci, když se rozpadal stát, to nikdo nebyl schopen zabrat. Pak to zabrali Irové.“

Jak vypadalo vybavení geologů? Jak se vyrovnal s výskytem jedovatých hadů? Jaké knihy napsal o Africe? Více uslyšíte v archivu.