Buďte pozitivními sobci! Život nejen prožívejte, ale taky si ho užívejte. Pomůžou vám nová pravidla

štěstí, radost, optimismus

I sobectví může mít pozitivní stránky. Pomůže nám v tom, že, když už si píšeme své životní příběhy, tak aby to vyprávění stálo za to. To je motto knihy Michaely Dombrovské Pravidla pozitivního sobectví.

Podle Michaely Dombrovské má každý svůj život jen ve vlastní hlavě. „Můžeme si ho udělat zajímavý a takový, jaký ho chceme prožít. Bez diktování a nároků okolí.“

Mnozí namítnou, že to je těžké a doba je komplikovaná. Podle Michaely Dumbrovské je to ale klišé. „Život není těžký. Pokud si to nenecháme vemluvit do hlavy.“

Dělejte to, co máte rádi

Pravidla pozitivního sobectví nabízejí něco jako desatero, kterého bychom se měli v životě držet. „Kdybych si z nich měla vybrat, řekla bych, že hlavně potřebuju mít jasno v tom, co je moje vize a co bych tady ráda zanechala.“

Důležité je taky trávit víc času tím, co člověku dělá radost a méně tím, co mu radost nedělá. Zkrátka život „nejen prožít, ale taky si ho užít“.

Čtěte také

Kniha vznikla na základě blogu. „Titulek je záměrně trochu provokativní, aby upozorňoval na to, že na sebe nemáme zapomínat. My vnímáme sobectví jako negativní. A ono takové je, pokud je to uzurpování si něčeho na úkor jiného. Pozitivní sobectví je sobectví ne na úkor okolí, ale v souladu s ním.“

Žijte tak, jak chcete

Jak tomu rozumět? Nemáme zapomínat na sebe a neobětovat se. „Být oběť je to nejhorší, co se člověku může stát, protože tehdy ztrácí kontrolu nad svým životem. Přestává ho žít podle svého.“ A může to mít i zdravotní důsledky.

Ty vznikají, když se vyrovnáváme s nároky okolí. „Pokud se snažíme vyhovět, reakcí mohou být úzkostné poruchy a nárůst nemocí. Není to žádná novinka. Například doktor Hnízdil často mluví o tom, že řada nemocí je signálem toho, že je v životě něco špatně.“

Michaela Dombrovská

Sousedova tráva je vždycky zelenější

Jedno z pravidel pozitivního sobectví říká: Nesoutěžím, vyhrávám. „Životy jiných lidí se můžou zdát zajímavější, protože vidíme ty okamžiky, které nám chtějí ukazovat. Nevidíme ty, kdy se jim nedaří.“

Taky to, že někdo napsal knihu, zatímco my ne, by nemělo být pohnutkou, abychom usedli k psaní. „Je to i o tom, co si my sami v životě přejeme a srovnávat se pouze s těmi přáními.“

Kde hledat pozitivní vjemy? Jak čelit katastrofickým zprávám? Proč si často ze života děláme peklo? Více uslyšíte v iRadiu.