Broumovsko je unikátní spojením pískovcových skal a barokních kostelů, říká Jan Školník
V úterý 14. srpna jsme se vydali na Bromouvsko, a to s Janem Školníkem, který nás pozval na pomezí dvou zemí, tedy Česka a Polska, do krajiny ticha.
Pískovcové skály a barokní kostely aneb Dva v jednom
Jan Školník zastupuje agenturu pro rozvoj chráněné krajinné oblasti Broumovsko. To je podle něj trochu zapomenutý kout Česka, ale rozhodně stojí za návštěvu. „Fenoménem regionu je pískovec a jeho skály, skalní města ale také církevní památky. V oblasti je celkem 11 barokních kostelů, které byly postaveny za poměrně krátkou dobu, a dodnes jsou zachovány zejména díky péči řádu Benediktinů. Každý z regionů je poznamenán lidmi, kteří tady žili. A opravdu, ne všude v Česku najdete spojení pískovcových skal a barokních kostelů. Troufnu si říci, že v tom jsme opravdu jedineční.“
Na kole i v autobuse
Do těchto tzv. Dientzenhoferovských kostelů, které dostaly jméno po svých stavitelích, tedy po otci a synovi Kryštofovi (byl jmenován stálým architektem broumovského opata Otmara Zinkeho) a Kiliánovi Ignáci, se bohužel běžný turista nedostane. Podle Jana Školníka ale se tato skutečnost dá lehce změnit. „I zde realizujeme naše průvodcovské aktivity. Ty umí zajistit nejen otevření zmiňovaných kostelů. Samozřejmě, že ale hodně záleží na tom, kdo za námi přijede, resp. kdo, si průvodcovskou službu objedná. Pokud např. jde o zájezd lidí, kteří mají problémy s chůzí, tak můžeme i přistavit autobus. Na druhou stranu, když přijede skupina aktivních čtyřicátníků, pak je posadíme na kolo a pokud je nemají s sebou, tak jim je i dokážeme půjčit. Je to docela náročný region, tedy není tak úplně pro turisty, kteří si chtějí jen pasivně odpočinout. Na druhou stranu, najdou se tady i místa, kde se dá jen zastavit a přemýšlet o životě.“
Trocha historie nikoho nezabije
Přestože všechny dientzenhoferovské kostely na Broumovsku vynikají rozmanitostí půdorysů, jsou architektonicky skromnější. Dřevěné klenby jsou většinou jen falešné. Důvodem byly pravděpodobně stavební náklady a místní síly, které byly po technické stránce méně zdatné než vlastní Dientzenhoferova stavební skupina.
Adršpašské skály
Asi mnozí z nás znají Teplicko - Adršpašské skály, resp. Národní přírodní rezervaci Adršpaško - teplické skály, přinejmenším z různých fotografií. „To je asi nejvíce vyhledávaná oblast regionu. Málokdo ale ví, že zde máme hned dvě skalní města. Zvláštností, kterou jinde nenajdete, je jízda na lodičkách právě na jezírku skalního města. Také nabízíme prohlídky s průvodcem, který dokáže turisty seznámit se vznikem skal, což je jistě pro zvídavé turisty zajímavé. Za návštěvu určitě stojí i Stolová hora s Kočičím hradem, kde najdeme skalní labyrint. Některá místa jsou zvláštní díky svému uspořádání a jiná díky svému klidu, které na návštěvníky určitě zapůsobí samo.“
Na závěr pár vět z oficiálního průvodce
Broumovská kotlina se rozprostírá mezi hraničním pásmem Javořích hor a výrazným hřebenem Broumovských stěn. Jeho svah do kotliny upadá velmi příkře, s převýšením až přes 300 metrů. Tento výškový rozdíl umožňuje, že dobře přístupné vrcholové partie hřebenu se staly místy vynikajících výhledů až k velmi vzdáleným obzorům. Určitou zvláštností Broumovské kotliny je klimatický rozdíl. Na hřebeni Broumovských stěn často vznikají frontální poruchy, jejichž následkem je inverze, kdy Broumovská kotlina bývá zahalena v mlze, zatímco na hřebeny Broumovských stěn a Javořích hor svítí slunce.
Více si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
