Břevnovské 100 + 1 stojí Petra Prokopa Siostrzonka hodně námahy a úsilí

Obhajoba vína

P. P. Siostrzonek je známý jako velký milovník vína. Alkoholický nápoj a duchovno prý ale jdou dohromady. O moku a jeho konzumaci se totiž zmiňuje už jedna ze 73. kapitol Řehole svatého Benedikta. Ta vznikla v 6. století na Monte Cassinu. „Ve 41. kapitole určuje, kolik může mnich vypít za den a dovoluje heminu vína. Každý se mě hned ptá, jaké to je množství. Vím, že vykladatelé to určují od tří do sedmi decilitrů. Mě se líbí ta horní hranice, ale skutečně jen dobrého a kvalitního vína.“

Izraelské vzpomínky

Duchovní se nedávno vrátil z Izraele, země, která ho prý okouzlila. Navštívil ji už desetkrát, a to v rámci provádění skupin lidí po biblických místech. „Naposledy jsme zažili déšť u Mrtvého moře, na poušti. Pro místní lidi to byl zázrak. Přináší to závdavek nového života a úrody už pro příští rok. My si to ale nedokážeme představit, protože spoustu věcí bereme samozřejmě.“ Blíží se Vánoce, čas klidu, spokojenosti a rodinné soudržnosti. Shon s nimi spojený ovšem vymazal z našich životů slavení a opravdové prožívání sváteční chvíle. P. P. Siostrzonek ale říká, že už to zkrátka neumíme. A příklad si opět bere u občanů židovského státu. „Nezapomenutelné bylo, jak slaví každý pátek večer, východem první hvězdy, začátek svátečního dne, šabatu. Když jsem pozoroval atmosféru nočního Jeruzaléma, připadalo mi, jakoby se člověk díval na Štědrý večer v našich rodinách. Představte si ale, že oni to takhle mají každý týden.“

Břevnovský klášter

Do čela Břevnovského kláštera stanul P. P. Siostrzonek v roce 1999. „Když člověk prochází areálem a jeho chodbami, nemůže nevzpomínat na ty, kteří tam žili a pozitivně působili. Jsem jim vděčný.“ I když má místo skutečně rád, občas si na něj musí postěžovat. „Člověk si někdy říká, že by klášter mohl být menší. Bylo by pak méně starostí. To naše 100 + 1, jak stavbu přezdívám, skutečně stojí hodně námahy a úsilí, ať už duchovního nebo i materiálního.“ Zároveň ale za každé takové místo děkuje. „Přebíráme tím od našich předků jakousi štafetu. Člověk cítí zodpovědnost, že by ji měl předat i následujícím generacím a zachovat ji.“

Břevnovský klášter|foto: Miroslav Švec

Anastáz Opasek

Jednou z výrazných osobností, které Břevnovský klášter formovaly, byl i Anastáz Opasek. „Patří k lidem, kteří pomáhali rozvíjet nový život. Vážil jsem si ho, protože měnil v 77 letech exil za domácí klášter. Nehledal to, co lidi rozděluje, ale co je spojuje. Proto vedle sebe dokázal posadit, ve společenství Opus bonum, které spoluvytvářel v exilu, při jednom setkání poražené i vítěze.“

Více informací najdete v záznamu rozhovoru s Danielou Brůhovou.