Břetislav Tureček: Pohár přetekl. Už nejde o hidžáb. Íránské arabské jaro se ale zřejmě konat nebude

Mahsa Amíniová byla zatčena mravnostní policií 16. září za nedostatečně nasazený hidžáb. Na následky surového zbití o dva dny později zemřela. „Byla to rozbuška, která by za normálních okolností byla jedním z mnoha případů tvrdého postupu íránských bezpečnostních složek proti zadrženým,“ říká v pořadu Jak to vidí... Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

„Dnes se ale ukazuje, že restrikce, které režim používá k upevnění moci, se obracejí proti němu. Pohár přetekl. Do ulic vyšli nejenom lidé v Teheránu nebo v íránském Kurdistánu, odkud Mahsa pocházela. Protesty vidíme napříč celou zemí.“ Dokonce i v Balúčistánu, v nejvýchodnější, nejzaostalejší a nejkonzervativnější provincii Íránu, kde je problém potkat ženu na ulici. „Působí tady ale extrémistické skupiny bojující proti režimu jako takovému.“

Vymklo se to z rukou

Smrt dívky ze západního Kurdistánu se tak přelila v celostátní protivládní protest. „Už nejde jenom o hidžáb a protestující ženy. V Íránu totiž platí to, co jinde. I Blízký východ byl zasažen koronavirem. Problém je drastické sucho. Země se potýkají se špatnou situací v zemědělství, v energetice, nefunguje klimatizace, nemocnice... To všechno jsou věci, které vyhnali do ulic lidi nejen v Íránu, ale i třeba v Iráku a Libanonu.“

Čtěte také

iROZHLAS

Rozměr protestů v Íránu nikdo nečekal, použití armády ale nechce ani jedna strana, míní politolog

Zda ale protestující něčeho dosáhnou, je podle Turečka těžké odhadnut. „Já sám z toho mám trochu strach,“ přiznává expert na Blízký východ. „Přidala se revolta mladých. Cítit je mezigenerační napětí. Vnuci a vnučky revoltují proti tomu, co jim zanechali jejich rodiče a prarodiče. A i když je represivní režim v Íránu jakkoli zavrženíhodný, jaká je jiná alternativa?“

O disidentovi, který by dokázal vládu nahradit, nemůže být řeč. „Není tam jednolitá síla, která by uspořádala demokratické volby v Teheránu. Pokud režim padne, začnou se v Íránu dít děsivé věci, které se mohou přelít do celého regionu,“ odhaduje Tureček.

Nové arabské jaro?

Podle něj je ale i možné, že protesty přece jenom časem utichnou. „I v minulosti se v Íránu velmi tvrdě protestovalo. Bylo to třeba v trochu jiných kulisách, ale vždycky nakonec hlasy utichly. Režim demonstranty zlomil. Lidi byli unavení.“

I tentokrát podle Turečka velmi pravděpodobně dojde k tomu, že rodiče přestanou děti do ulic pouštět, až to začne být příliš krvavé. „Režimu se to tím pádem podaří udržet a potom třeba některé restrikce uvolní. Nebude to oficiálně vyhlášené, ale pravidla se zmírní. Něco v tom smyslu si umím představit.“

Pokud ale bude i nadále trvat špatná ekonomická situace, mohou se nepokoje kdykoli rozhořet znovu. „Pokud bude lidem vypadávat proud, nebudou mít pitnou vodu, může to kdykoli bouchnout kdekoli jinde. Přestože si řada mladých lidí íránskou verzi arabského jara přeje, nejsem si jistý, jestli je to názor většiny společnosti.“

„Írán totiž už revoluci zažil a ví, jak může být krvavá. A zatím se v Íránu za 11 let nenašla dostatečná síla, která by arabské jaro z Egypta napodobila i v samotném Íránu,“ uzavírá Břetislav Tureček.