Bratrský polibek smrti. Československo v roce 1968 přepadli spojenci
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhla na území Československé socialistické republiky vojska pěti států Varšavské smlouvy. Důvodem byla politická obleva v zemi. Komunistická strana Československa v čele s novým lídrem Alexandrem Dubčekem měla tendenci zmírnit totalitní poměry a restartovat ekonomiku. Demokratizační proces však znepokojoval nejvyšší garnituru Sovětského svazu. Supervelmoc potírala v době studené války každý náznak revolty ve východním bloku.
Invazi do spojeneckého státu navenek prezentovala jako zásah proti kontrarevoluci, o který ho požádali zástupci KSČ. Málokdo tušil, že zvací dopis skutečně existuje. Velezrádnou pozvánku sepsalo pět konzervativních a vůči Kremlu loajálních komunistů.
K největšímu masakru došlo u rozhlasu
Jedinou obranou proti lži o kontrarevoluci byla pasivní rezistence. Československý rozhlas jako nejpružnější médium propojoval legální vedení naší země s jejími občany. Navzdory zoufalství nad zradou dokázali Čechoslováci zachovat klid jako jeden muž, komunikovat s agresory a rozbíjet tak dezinformační kampaň.
K největšímu masakru došlo na Vinohradské třídě v Praze, kam se lidé stahovali bránit budovu rozhlasu. Spolupracovník liberecké redakce Václav Havel ocenil chování a disciplínu slovy: „Možná, že je to jeden z prvních případů, kdy jsou kulomety a tanky bezmocné proti myšlenkám a etické síle lidí."
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Historik Jan Květina: Co by se stalo s naší společností, kdyby nedošlo v srpnu 68 k vojenské invazi?
Čím je pro historika 21. srpen 1968? Co by se stalo s naší společností, kdyby nedošlo k vojenské invazi? V čem byla reakce čs. veřejnosti na srpnovou okupaci specifická?
-
Kamila Moučková: 21. srpna jsem se nebála, ale měla obrovský vztek
Kamila Moučková. Kdo by neznal její jméno. Kdo by nevěděl, že jako první oznámila šokovanému národu okupaci armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
