Bratrský polibek smrti. Československo v roce 1968 přepadli spojenci
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhla na území Československé socialistické republiky vojska pěti států Varšavské smlouvy. Důvodem byla politická obleva v zemi. Komunistická strana Československa v čele s novým lídrem Alexandrem Dubčekem měla tendenci zmírnit totalitní poměry a restartovat ekonomiku. Demokratizační proces však znepokojoval nejvyšší garnituru Sovětského svazu. Supervelmoc potírala v době studené války každý náznak revolty ve východním bloku.
Invazi do spojeneckého státu navenek prezentovala jako zásah proti kontrarevoluci, o který ho požádali zástupci KSČ. Málokdo tušil, že zvací dopis skutečně existuje. Velezrádnou pozvánku sepsalo pět konzervativních a vůči Kremlu loajálních komunistů.
K největšímu masakru došlo u rozhlasu
Jedinou obranou proti lži o kontrarevoluci byla pasivní rezistence. Československý rozhlas jako nejpružnější médium propojoval legální vedení naší země s jejími občany. Navzdory zoufalství nad zradou dokázali Čechoslováci zachovat klid jako jeden muž, komunikovat s agresory a rozbíjet tak dezinformační kampaň.
K největšímu masakru došlo na Vinohradské třídě v Praze, kam se lidé stahovali bránit budovu rozhlasu. Spolupracovník liberecké redakce Václav Havel ocenil chování a disciplínu slovy: „Možná, že je to jeden z prvních případů, kdy jsou kulomety a tanky bezmocné proti myšlenkám a etické síle lidí."
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Historik Jan Květina: Co by se stalo s naší společností, kdyby nedošlo v srpnu 68 k vojenské invazi?
Čím je pro historika 21. srpen 1968? Co by se stalo s naší společností, kdyby nedošlo k vojenské invazi? V čem byla reakce čs. veřejnosti na srpnovou okupaci specifická?
-
Kamila Moučková: 21. srpna jsem se nebála, ale měla obrovský vztek
Kamila Moučková. Kdo by neznal její jméno. Kdo by nevěděl, že jako první oznámila šokovanému národu okupaci armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
