Bohuslav Šulc

5. září 2000

Šulcův Hurvínek je mládí samo. Ztělesněný neklid. Točí se, vrtí, podupává, mírně přikrčen, jakoby stále ve střehu, aby mohl rázem vyrazit nebo uhnout očekávanému otcovskému záhlavci... Je to ideální partnerská souhra mezi Milošem Kirschnerem a loutkohercem Bohuslavem Šulcem a bylo by o ní možno napsat zvláštní studii. časopis Scéna 1. 7. 1985

Jako dřevění klauni a komici bavili tihle dva publikum odjakživa nejen dobře napsaným a výborně zahraným dialogem, ale stejně tak i svou mimikou a svým pohybem. Hurvínek, to je přece klukovský svět sám pro sebe. Běhá, skáče, umí se na podlaze sklouznout v těch svých dřevácích - nebo co to vlastně má - taky lyžuje a jezdí na koloběžce ( pardon, na kolobrndě!), kterou rychle během vteřiny na jednom místě otočí nebo ji postaví před sebe na zadní kolečko. Co ho znám, tak Hurvínek chvilku neposedí, točí se, vrtí, podupává si přitom nohou, jako by chtěl každou chvíli někam zmizet před káravými poznámkami svého taťuldy, na které nejčastěji odpovídá nějakým nepatřičným komentářem nebo šibalským koulením očí. Hurvínkovy oči přitom ale nejsou jenom rošťácky rozpustilé, dokáže je stydlivě sklopit nebo pohledem vzdoruje, vymýšlí další nápady a je v těch jeho kukadlech taky někdy strach i nervozita, ale na závěr pokaždé smích a veliká radost.

A nic z toho nám divákům nepřijde nijak nepřirozené. Naopak: ladí to všechno dokonale dohromady spolu s tím, co Hurvínek říká a jak mluví. A někdy je to teprve dokonce až pohyb loutky nebo gesto Hurvínkovy ruky, nechápavý nebo rozpačitý pohled jeho velkých očí, co je tou pravou pointou slovního humoru v rozhovorech mezi Spejblem a jeho nezdárným synem. Hlas Hurvínkovi propůjčil Miloš Kirschner, pohybovou dokonalost - loutkoherec Bohuslav Šulc (5. 9. 1936).

Hurvínka vodil loutkoherec Bohuslav Šulc v divadle skoro čtyřicet let (až do roku 1992), jako sedmnáctiletý nastoupil ještě k Josefu Skupovi, u něj se takříkajíc vyučil, ale teprve jeho pozdější umělecké partnerství s Milošem Kirschnerem bylo po letech vzájemné spolupráce bez nadsázky snad opravdu intuitivní. Ostatně stačí si jen vzpomenout na sérii televizních večerníčků nebo na řadu vystoupení v televizních zábavných pořadech. Šulcův Hurvínek dokázal gestem citlivě zareagovat na každou momentální improvizaci nebo na ohlas publika, stejně jako Miloš Kirschner občas doplnil slovem Hurvínkovy nepřipravené pohybové nápady. Mimochodem víte, že Hurvínkova loutka váží v průměru asi 1,5 kg a má celkem 13 nitek, za které ji loutkoherec oběma rukama ovládá?

V historii Divadla S+H je ale Bohuslav Šulc podepsán i jako autor a režisér několika divadelních scénářů. (Kdo by měl ty dva dřevěné klauny znát líp než ten, kdo jim věnoval celý svůj život a procestoval s nimi přes 110 zemí?) Vedle Hurvínka ale dokázal - dnešní čtyřiašedesátník - Bohuslav Šulc v sólových výstupech probudit k životu i jiné loutky, např. tuláka Charlieho Chaplina, Napoleona nebo Laurela a Hardyho. Byly to pokaždé malé karikatury, které v sobě spojily nejvýraznější rysy jmenovaných osobností a samozřejmě taky umění, smysl pro detail a zručnost zkušeného loutkoherce... Pro mě osobně je nezapomenutelné skvělé číslo s Louisem Armstrongem, který zaníceně hraje na trubku, zpívá, stačí ještě mávat na fanoušky v publiku a nezapomene ani na to, aby si otřel pot z čela tím pověstným velkým bílým kapesníkem... A to všechno jako dřevěný v šikovných prstech loutkoherce Bohuslava Šulce...

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.