Beru z toho košatýho stromu plody, který pak sežvejkám a vyflusnu na desku Honza Křížek
Bubeník, baskytarista, kytarista, klávesák, frontman a částečně i manažer. A taky trochu spoluproducent, aranžér a skladatel. „A za tím vším je Honza Křížek. Tak nějak už dneska vím, kdo to vlastně je.“
Dneska, to je v jeho případě ve 43 letech. Stejnou dobu prý čekal na své sólové album s jednoduchým názvem Honza Křížek. „Je tam ten zlobivej, ten smutnej, ten energickej, i ten co by se nejraději rozdal. A pak je tam taky ten trochu podlejzavej, mainstreemovej.“
Beatles jsou pro mě alfou a omegou
Možná i proto je jeho album složité zařadit žánrově. Je cítit popem i rockem. „Pro mě je pop základ. Beatles jsou pro mě alfou a omegou. Pak se tam dostal i rock. Já se koupu v oceánu hudby, beru z toho košatýho stromu plody, který pak sežvejkám a vyflusnu na desku Honza Křížek.“
Takhle svérázně popisuje vznik alba a to, o čem zpívá. „Když odněkud přichází pnutí, objeví se téma. Co když je tady, sakra, Radim Hladík v nějaký černý díře a mluví k nám svou hudbou? Tak o tom napíšu písničku.“
Hladíkova inspirace
S Radimem Hladíkem hrál 12 let v kapele Blue Effect. Nemohl se neobjevit na desce. „Chtěl jsem na tý svý desce předělávku a najednou to stálo přede mnou. Věděl jsem, že budu muset pozvat Michala Pavlíčka. Ty kytary udělal božsky! Tak vznikl Slunečný hrob,“ popisuje Honza Křížek.
Inspirace se podle něj nedá tzv. vysedět. „Nejsem tak pilnej jako Jaroslav Dietl. Ale věnuju tomu všechno, co mám. Všechny zkušenosti, který jsem dostal na škole, na vojenský hudební a v kapelách Walk Choc Ice, Blue Effect a Kollerband… O tom ta deska je.“
Konečně sólo!
Svoje první CD představil na koncertě v pražském Paláci Acropolis. Dá se tedy mluvit o Honzovi Křížkovi na sólové dráze? „Jo, aleluja! Já na to čekal strašně dlouho. Zasloužím si to! To je teď moje náplň: podívat se sám na sebe, když jsem si půl roku tu identitu tak vymakával. Tak si to jdu užít a rozdat lidem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
