Beata Rajská radí ženám: Noste šaty a vsaďte na kvalitní zpracování

Módní návrhářka Beata Rajská
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Módní návrhářka Beata Rajská

Spousta žen stojí ráno v rozpacích před skříní a tiše dumá nad tou spoustou. A nakonec si vezme svetr a džíny. Zato Beata Rajská obléká šaty. Tvrdí, že je to nejženštější kousek šatníku a sází přitom na kvalitu. Na tu, na kterou je zvyklá.

„V obchodech ztroskotávám při prvním doteku. Jsem zvyklá na jiné materiály. Kromě toho, něco si obleču a něco mi vadí. Jsem hodně zvyklá na to svoje,“ tvrdí o náplni svojí skříně módní návrhářka Beata Rajská. Před lety se rozhodla, že půjde cestou kvalitního řemesla a zpracování.

„Jsem spokojená, i když to není lehké. Na krejčovině ještě nikdo nezbohatl. Ale práce mě baví.“ Móda se podle ní sice opakuje, ale v posledních letech se přece jen něco změnilo: nežije se už tolik rychlou a spotřební módou.

Móda se opakuje

„Lidi dochází k tomu, že není důležité mít plné skříně, ale mít kvalitní věci. Ne takové, které za chvíli vyhodíte a znečisťujete tím planetu. Stále opakuji: Nemusíte mít narvaný šatník, abyste vypadala dobře.“

Šaty jsou podle jejího názoru nejženštější kus oblečení. „Netrápíte se s tím, co vám vylézá z džín. Nejsem proti kalhotám, když to někdo umí nosit. Ale já sama mám ráda šaty.“ Podívejte se detailněji na jeden z jejích návrhů ve fotogalerii.

Embed from Getty Images

Řemeslo neošálíte

Odmala viděla preciznost u své maminky. „Základem, jak říkají velcí návrháři včetně Diora, je řemeslo. Můžete si nakreslit, co chcete, ale když to nebude dobře zpracované, tak to není ani o módě, ani o designu.“

Beata Rajská a Stanislava Lekešová

Už když maluje model, přemýšlí nad technologií a zakresluje švy. „Materiály jsou teď jiné, často jako papír. Musíte k nim přistupovat jinak, ne podle starých technologií.“ Navrhovala i třeba kostýmy pro nový muzikál Janka Ledeckého Jago.

Rvačka s Jagem

„Je to klasické drama v novodobém hávu,“ popisuje, proč to pro ni byl oříšek. „Byla to první práce v tomto rozměru a občas jsem byla zoufalá.“ Divadelní kostým je totiž něco úplně jiného než model.

„Kostým musí být pevnější, aby vydržel spoustu představení. Pro mě to bylo malé peklo, které ale bylo neskutečně obohacující a jsem vděčná, že jsem to dělala. Musela jsem se profesně poprat s něčím úplně jiným.“