Banko
U příjmení Banko bychom museli znát původ rodiny, jinak jej nedokážeme správně vyložit, objevuje se totiž v řadě jazyků. Nejčastější je v ruštině, ale nacházíme ho i u našich sousedů. V polštině je doloženo již roku 1407, vykládá se z apelativa bank, tj. „kantor“ nebo „lavice“. V němčině máme příjmení Bank, a to ze středohornoněmeckého banc, tj. „lavice“, ale též „masný krám“. Též ve staré češtině máme doloženo apelativum banka ve významu „lavice“ či „lávka“.
Maďarské příjmení Bankó stejně jako slovenské Banko mohlo být odvozeno z maďarského apelativa ban, kterým se označoval „turecký guvernér“. V ČR žije pouze 12 mužů s příjmením Banko. Přechýlené Banková, které používá 151 žen, se může vztahovat i k častějšímu Bank (122) nebo Banka (15).
Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 324 (Bank); K. Rymut, Nazwiska Polaków: słownik historyczno-etymologiczny, díl I, A–K, Kraków 1999, s. 19; M. Hajdú, Családnevek enciklopédiája, Leggyakoribb mai családneveink, Budapest 2010, s. 41
