„Abychom se nepřistihli při lži, raději jsme pořád točili pravdu.“ O seriálu Zdivočelá země s Hynkem Bočanem a Jiřím Stránským
První filmová verze Zdivočelé země vznikla ještě v roce 1968.
Románovou verzi Zdivočelé země, která se na obrazovkách objevila jako úvodní filmová část seriálu, dopsal Jiří Stránský v roce 1968. Hynek Bočan byl jejím prvním čtenářem. „Jakmile si text přečetl, okamžitě řekl, že to musíme natočit,“ říká Jiří Stránský. Původní varianta podle Hynka Bočana vznikla z jakéhosi pominutí smyslů.
Realita a fikce jim občas splývá
„Není pravda, že v roce 1968 všechno utnula pomyslná sekera. Normalizace nastupovala velmi zvolna a záludně. Pořád sílila a sílila a v roce 1969 se ještě natočila řada filmů, např. Valerie a týden divů, Ucho. Také jsme si říkali, že je ještě šance a že by to pořád šlo nafilmovat, ale mýlili jsme se.“ Seriál se natáčel od roku 1997 a točil se 15 let.
„Abychom se sami nepřistihli při lži, raději jsme pořád točili pravdu,“ říká Jiří Stránský. A Hynek Bočan poznamenává: „Přistihl jsem se, že mám seriálové figury za živé osoby. Pro mě je Antonín Maděra někdo, kdo skutečně existuje. Dost mě štve, když potkám Martina Dejdara v kraťasech. Nevypadá jako ta seriózní seriálová postava, ale jako sportovec, což se mě vždycky dotkne.“
Maděra má i špatné vlastnosti
„Není pravda, že jsme mu postavu psali na míru. Ale když se začalo uvažovat o tom, kdo roli získá, bylo mi to velmi brzy jasné,“ říká Bočan. „On jeho charakter cítí tak, že má dobré i špatné vlastnosti, a že právě tím je to živá figura. Maděra je místy i nepříjemný.“
„Ve čtvrtém sérii se nám to vedlo obzvlášť dobře. V manželském sporu s Ilonkou nemá vždycky pravdu, křivdí ostatním. Zavře se do sebe a okolí s ním přestane komunikovat. Jsou tam ale zase velmi dramatické situace, které jsou ze života a velmi pravděpodobné.“
Největší česká TV sága?
V pondělí 3. září 2012 budou moci televizní diváci v premiéře zhlédnout první díl už čtvrté řady seriálu Zdivočelá země. Je to snad největší sága v dějinách Československé a České televize. Jak nad ní Jiří Stránský uvažoval v 70. letech, kdy byl vězněn na Ruzyni?
„Říkal jsem si, že musíme pokračování Zdivočelé země nějak domyslet. Byl jsem ten typ, který nikdy nezapochyboval o tom, že se nikdy nedočká svobody. Ptal jsem se ale, kdy to rupne. To člověk v roce 1975 neodhadl. Když jsme se s Hynkem po mém návratu z věznice sešli, pořád jsme o tom, tehdy ještě filmu, uvažovali.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
