Aby z emocí nebyly nemoci
Emoce jsou naší součástí, ať se nám líbí, nebo ne. O vysoké „emoční inteligenci“ (EQ) svědčí to, jak s nimi umíme zacházet. Ideální je EQ kultivovat už v předškolním věku.
Emoční inteligence je soubor několika dovedností a schopností. Mezi ty nejdůležitější patří:
- Schopnost svým emocím porozumět (vím, co se se mnou děje, umím své emoce pojmenovat)
- Schopnost s emocí pracovat (reaguji adekvátně dané situaci tak, abych neubližovala okolí ani sama sobě)
- Empatie – schopnost vcítit se (rozumím emocím druhých lidí a vytvářím kvalitní mezilidské vztahy)
- Schopnost sama sebe motivovat „Tato dovednost je typická pro všechny úspěšné lidi, ať už jsou to vrcholoví sportovci, vědci nebo umělci,“ říká Mgr. Sylvia Jančiová, lektorka a autorka projektů, které EQ rozvíjejí.
Ven s tím!
„Emoce s námi jsou, ať si to přejeme, nebo ne. Nemůžu si například říct, že už nikdy nepocítím závist nebo žárlivost. I hněv je v pořádku, pokud je správně vyjádřený,“ vysvětluje Mgr. Jančiová.
Nezpracované a nevyjádřené negativní pocity se mohou projevit na našem zdraví. Ideální je proto emoce ventilovat, ale vhodným způsobem. Nutno přiznat, že kultivace této dovednosti bývá často práce na celý život.
Začněme včas!
Jádro EQ, která nás bude provázet celým životem, se vyvíjí zhruba do deseti let. „Ve věku 4–10 let může být pokrok, co se týče rozvoje emoční inteligence, skutečně obrovský, takže to je správné období, kdy se na ni zaměřit,“ říká lektorka.
K tomu mohou sloužit i různé speciální hračky a knížky. Nebo například projekt „Emušáci“, jehož je Mgr. Jančiová autorkou a který by měl pomáhat dětem i rodičům s emocemi pracovat.
Více nejen o projektu, ale i o tom, zda spolu souvisí IQ a EQ, jestli se dá EQ změřit a které emoce jsou úplně nejstarší, se dozvíte v rozhovoru s Mgr. Sylvií Jančiovou ze společnosti Scio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.