Absolutní sluch Václava Hudečka občas zažívá těžké chvíle

Mít velký úspěch se neodpouští, a to nejen v Čechách. Funguje to kdekoliv ve světě. Možná právě díky závisti se houslový virtuóz Václav Hudeček naučil nezměrnému optimismu, o který se přišel podělit s posluchači Dvojky Českého rozhlasu.

Tajemství dobré nálady

Houslista o sobě sám prozradil, že receptem na dobrou náladu je přistupovat k životu s jistou nadějí - nic se prý nemá lehce vzdávat a na zásadní rozhodnutí je nejlépe se dobře vyspat. Nejdůležitější ze všeho je ovšem těšit se z klidu. Jedno klíčové arabské přísloví v životě V. Hudečka praví: „Raduj se z toho co máš a netrap se kvůli tomu, co mít nemůžeš.“ V. Hudeček se naučil brát ze života to lepší a jak sám říká: „Jsem vděčný a vážím si lidí, kteří mi nabídli pomoc, a nebylo jich zrovna málo, i když se jim občas nepodařilo zcela přebít ty zloduchy.“

Mít dokonalý sluch se občas vymstí

Absolutní „sluchař“ těžký život má, tedy stejně tak i V. Hudeček. Laikové si často neuvědomují, že mít absolutní sluch může být pro hudebníka na škodu. Např. takový „absolutní“ houslista se především spoléhá na to, co slyší: „Pro cirkusového umělce je dobré mít takové nadání, ale pro hráče v orchestru je to spíše nevýhoda. Každý orchestr má totiž trochu odlišné ladění, které hudebník s absolutním sluchem vnímá neblaze. Řídí se totiž především podle své sluchové paměti. Přestože jsou definované standardy v ladění, tóny zní v rozdílných koncertních sálech odlišně.“

Houslový virtuos Václav Hudeček|foto: Alžběta Švarcová

Není žíně, jako žíně

Jakou roli hraje v životě houslisty kvalitní smyčec? Má opravdu tak markantní vliv na výsledný hudebníkův projev? „Budete se divit, ale opravdu se kvalita smyčce projevuje na výsledném zvuku nástroje. Na pohled mohou být instrumenty identické, i ze stejné série, ale hrát mohou diametrálně odlišně. Jde o vyvážení, odpovídající napínaní žíně, váhu i pružnost.“ Kupodivu prý záleží i na kvalitě hřebce, ze kterého použitý materiál pochází.

Ojedinělý talent z Blatné

Otec V. Hudečka byl okresní veterinář v Blatné. Jako dítě měl tedy houslista možnost rybařit na všech rybnících v okolí, i po celých Jižních Čechách: „Pochopitelně kamkoliv v té lokalitě nahodíte, chytíte kapra.“ Rybářský prut ovšem již v útlém věku vyměnil za hudební nástroj. Bylo mu neuvěřitelných 15 let, když vystoupil na koncertu v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra a o den později neunikl pozornosti legendárního Davida Oistracha, u kterého měl také možnost studovat.

Více si poslechněte v přiloženém audiozáznamu rozhovoru na začátku článku…