Producent Mucha: Současný český film si svoji identitu stále hledá. Přesah do zahraničí zatím nemá

21. březen 2024

Letošek se v Česku nese ve znamení Roku české hudby. Debatuje se o specificích národní hudby i o renomé českého umění ve světě. Existuje ale vedle národní hudby i národní film? Mají snímky české provenience jeden jednotící prvek? Filmový producent Kryštof Mucha ještě vysvětlí, co posiluje seriálovou tvorbu, i to, jak filmový průmysl mění umělá inteligence.

Kryštof Mucha

„Zásadní inspirací byla pro mnohé československá nová vlna. V současné chvíli ale asi nic takového není. Současný český film výrazný přesah do zahraničí nemá. Svoji identitu si třeba v rámci velkých filmových festivalů zatím hledá,“ říká v pořadu Jak to vidí… výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Kryštof Mucha.

Přesto o nás filmy našich tvůrců leccos říkají. „Mnozí se dnes velmi rádi vracejí k historickým a historizujícím tématům. Natáčejí se životopisné filmy, jako byl třeba Zátopek. Kolegy z nově přicházející generace to sice možná trochu dráždí, ale je to velmi důležité a žádané. Spousta současných tvůrců se tak snaží najít něco, co bude charakteristické jen pro nás.“

V české bublině

V tomto ohledu je podle Muchy zvláštní, že se zatím nepodařilo odvyprávět něco, co by fungovalo i pro mezinárodní publikum. „Možná je to stylem, jakým se tyto příběhy vyprávějí. Ale myslím si, že se to mění. Lidé, kteří to můžou ovlivnit, si tyto otázky kladou a tato témata otvírají.“

Čtěte také

Problematický přitom není pouze styl vyprávění, ale také hledání správných témat, která by reagovala na problémy nebo otázky současné doby. „V poslední době jsem neviděl žádný film, který by mě přesvědčil o tom, že dané téma tvůrce skutečně pálí. Do určité míry na to má velký vliv i FAMU, která je klíčovým místem pro výchovu nových tvůrců a která jako kdyby také hledala svoji identitu a prostor, jenž by jí maximálně vyhovoval. Pro český film je to tedy velmi složitá doba. Najít správná témata a správně je reflektovat se zatím moc nedaří,“ přiznává producent.

Podle něj za tím stojí i jistá uzavřenost českého prostoru. „Mám pocit, že současní čeští tvůrci nemají nakoukané filmy svých vrstevníků ve světě. Žijí tady ve svém uzavřeném světě, a proto je vždycky pěkné, když potkáte někoho, kdo opravdu do světa jezdí. Měli bychom být zkrátka více otevření a více se světem komunikovat.“

Trendy v zahraničí

Specifické způsoby vyprávění má totiž každá země. Jedno jednotící téma ale podle Muchy neexistuje. „Když ale člověk vypráví příběh, který je hluboký a pro něj důležitý a natolik zásadní, že je ochoten tomu věnovat tolik práce a času, tak to poznáte. Témata mohou být různá, může to být konflikt s přesahem politickým, ale můžou to být i velmi intimní malé věci, kde se nic moc velkého nevypráví, a přitom jde o hluboké lidské příběhy, o život samotný. Takové filmy ale u nás chybí.

Najít správná témata a správně je reflektovat se zatím moc nedaří

Čeští tvůrci naopak podle Muchy rádi hledají složitější a komplikovanější témata. „Snaží se do toho vtáhnout něco, co má diváka fascinovat a zarážet, a přitom nic takového není potřeba. Tolik zdánlivě obyčejných příběhů kolem nás je zaznamenáníhodných. Jsou to zásadní témata. A když to někdo dokáže správně odvyprávět, je to radost,“ dodává filmový producent.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.