Češi nevěří velkým a vzdáleným institucím. Obecní zastupitelstva mají ale dlouhodobě velkou důvěru, říká sociolog Kostelecký

„Důvěra ve vládu není příliš vysoká, ale není to extrém, měli jsme i méně důvěryhodné vlády,“ říká sociolog Tomáš Kostelecký. „Uprostřed volebního období to není zas tak neobvyklé, vláda zpravidla dělá nepopulární věci ze začátku, potom dělá populárnější, takže se někdy stává, že se důvěra časem zvyšuje.“

Čtěte také

Analytik Šlerka: Klíč v boji proti dezinformacím? Důvěra ve stát a mediální výchova od první třídy

„Většina českých politiků má vyšší podíl těch, kteří jim nedůvěřují. V tomto okamžiku je to jenom prezident, kterému důvěřuje více lidí, než nedůvěřuje,“ vysvětluje sociolog a dodává, že je nedůvěra běžná, jde jen o její míru.

Rozdílnou pozici mají lídři stran jako Andrej Babiš nebo Tomio Okamura. „U nich je strana téměř totožná s tím, kdo ji vede. Pekarová Adamová nebo Fiala jsou reprezentanti, lídři stran, jejichž voličstvo si volbu nespojuje zrovna s tou osobou. Kdyby byl Petr Fiala vyměněn na příštím kongresu za někoho jiného, voličstvem ODS by to neotřáslo. Dokonce i část lidí, kteří volí ODS, nedůvěřují Fialovi.“

Situace u hnutí ANO nebo SPD je ale jiná. „Mezi voliči SPD se prakticky nevyskytuje nikdo, kdo by nedůvěřoval Tomiu Okamurovi, mezi voliči ANO není nikdo, kdy by nedůvěřoval Andreji Babišovi.“

Podpora obecních zastupitelstev

Nedůvěra v politiky a politické strany je v Česku dlouhodobou záležitostí. „Češi obecně příliš nevěří institucím. A čím vzdálenější instituce je a méně často se s ní potkávají fyzicky, tím méně jí věří.“

Čtěte také

Jan Kubáček: Komunální volby? Je to vztyčený prst. Voliči politikům jasně ukázali, jak moc naštvaní jsou

Naopak obecním zastupitelstvům a starostům lidé důvěřují hodně. „Máme dost malých obcí, kde lidé starostu potkávají, znají ho, vědí, kdo to je, a zpravidla mu také důvěřují. Jakmile je někdo dál, v krajském městě, v Praze, v Bruselu, dostávají se k lidem pouze zprostředkované informace a důvěra je automaticky nižší.“

„Jsme národ, který má problémy důvěřovat vzdálenějším věcem a velkým projektům. Máme rádi menší věci, a proto mají obecní zastupitelstva dlouhodobě velkou důvěru. Myslím si, že lokální demokracie funguje ke spokojenosti voličů,“ dodává sociolog.

Politika jako manželství?

Důvěra ve zvolené politiky a strany přitom hraje zásadní roli, ať už v komunální, vrcholové nebo evropské rovině. „Buduje se velice dlouho a ztratit se dá rychle na čemkoliv, co vypadá problémově nebo kontroverzně.“

„Je to jako v manželství. Když vám bude žena nevěrná, tak v ni ztratíte důvěru. Ale abyste jí důvěřovali, že vám nevěrná nebude, tak se vztah buduje dlouho,“ vysvětluje Tomáš Kostelecký.

„Důvěra je důležitá, protože zjednodušuje věci. Sociologové mluví o důvěře jako o prostředku, který zjednodušuje vztahy mezi lidmi, zrychluje konání, což se projevuje potom v to, že se lidem lépe daří a lépe se cítí.“

Důchodová krize

„Důchodový systém je založen na tom, že ti, kteří pracují, odvádějí peníze do sociálního pojištění, z něhož se platí důchody těm, kteří už nepracují. Je závislý na tom, jak velké skupiny to jsou a kolik jsou pracující schopní odvést,“ vysvětluje sociolog.

Čtěte také

Sociálně neudržitelný systém, kritizuje Jurečkovu reformu Špidla. Nutné řešení, aby mladí měli nějaký důchod, nesouhlasí Nerudová

„Máme ještě několik let, než do důchodového věku nastoupí velice silné ročníky narozené v 70. letech. To byla úplně nejvyšší porodnost.“

Sociolog také upozorňuje, že zatímco Husákových dětí je opravdu hodně, lidí, kteří budou tou dobou v pracujícím věku, bude naopak výrazně méně. Možná řešení situace popisuje tři, zároveň ale potvrzuje, že jsou všechna nepopulární.

„Můžeme zvýšit daně nebo sociální pojištění. Pak také můžeme snížit důchody a šetřit na nich. Třetí možností je prodloužit věk odchodu do důchodu. Nějaká kombinace z nich nastane, ať se nám to líbí, nebo ne, systém nemá nekonečné zdroje a je postavený na jednoduché matematice,“ ukončuje myšlenku Tomáš Kostelecký.