Meteor o prvních dinosaurech, české kosmonautice a univerzálním antiséru
Poslechněte si:
- 01:11 Kdy přišli první dinosauři?
- 13:00 Kam se ubírá česká kosmonautika?
- 25:02 Jak vznikla povinná škola?
- 30:55 Budeme mít univerzální antisérum?
- 37:18 Loví netopýři ptáky?
- 45:20 Co skrývá srdce Afriky?
Hovoří paleontolog Vladimír Socha, odborník na kosmonautiku Jan Spratek nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.
Kdy přišli první dinosauři?
Víme velmi přesně, že dinosauři vyhynuli před 66 miliony lety. „Rok úmrtí“ bychom tedy měli, ale každého kronikáře zaujímá i rok narození, tedy, kdy se na naší planetě dinosauři poprvé objevili. A také proč.
Dokážou se vědci vydat stovky milionů let do minulosti a určit, kdy dinosauři nastoupili svou úžasnou éru? Na to jsme se ptali paleontologa Vladimíra Sochy.
Kam se ubírá česká kosmonautika?
Natáčení v novém pražském planetáriu za účasti posluchačů Meteoru nemohlo vynechat téma české kosmonautiky. Proběhlo totiž 12. listopadu, což je výroční den, kdy ČR vstoupila do Evropské kosmické agentury.
Za 17 let ušla velikou cestu a počet kosmických projektů s českou účastí dosahuje řádu stovek. Odborník na kosmonautiku Jan Spratek některé z nich popsal a pro přítomné děti měl skvělou zprávu, že let druhého českého kosmonauta je stále víc pravděpodobnější.
Jak vznikla povinná škola?
Neutěšený stav školství si velmi dobře uvědomovala císařovna Marie Terezie, když dne 6. prosince 1774 vydala Všeobecný školní řád, vůbec první zákon o školách v rakouské monarchii.
V něm uzákonila povinnou školní docházku všech dětí od 6 do 12 s výjimkou těch, kterým rodiče zajistí soukromého učitele doma. Náklady na školu měly nést obec a vrchnost. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Budeme mít univerzální antisérum?
Na světě žije zhruba 600 000 druhů prudce jedovatých zvířat, která ročně zahubí asi 100 000 lidí a dalších 300 000 zraní tak, že mají trvalé následky. Mezi nejnebezpečnější zvířata patří hadi. V Austrálii, kde jich žije opravdu hodně, se jeden chovatel rozhodl, že se postupně nechá schválně uštknout velkým množstvím hadů. Chtěl tím získat imunitu.
Jak popsal dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, vědci se teď pokoušejí z jeho krve vyrobit univerzální antisérum.
Loví netopýři ptáky?
Většina druhů netopýrů se živí hlavně hmyzem. Některé druhy (např. kaloni) se živí ovocem, nektarem nebo i pylem. Větší druhy netopýrů mohou lovit drobné obratlovce, jako jsou ryby, žáby, ještěrky nebo dokonce jiní netopýři.
Dlouho se spekulovalo, jestli netopýři dokáží ulovit i ptáky. Vědci vybavili netopýra mikrofonem a lokátorem a nestačili se divit. Překvapení přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.
Co skrývá srdce Afriky?
Keiko se snažila ovládnout, ale když se na obrazovce objevila čísla za rok 2007, stáhl se jí žaludek. Po sedmi letech stagnace začal metan znovu růst. A tentokrát nikdo nechápal proč. Roky 2019 a 2020 s pandemií přinesly propad těžby uhlí, ropy i plynu, a přesto koncentrace metanu stoupaly rekordním tempem. Keiko věděla, že musí existovat jiný, dosud přehlížený zdroj. Lov začal.
Takhle napínavě začíná další kapitola z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 z nakladatelství Knihy Dobrovský. Příběhy obyčejných lidí i vědců čte Karel Zima.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
