Meteor o čtení z tváře, záhadném hmyzu a červech v arzénu

Co se dá vyčíst z lidské tváře?

Co se dá vyčíst z tváře? |foto: Jannes Linders,Pixabay,Volné užití

Při pohledu do lidské tváře každý z nás získá na první pohled nějaký dojem. Minimálně můžeme říct, jestli je nám daný člověk sympatický nebo ne. Vědci ale potvrzují, že z lidské tváře se dá vyčíst mnohem víc. Alarmující je například prolomení soukromí, protože počítačové programy sestavené na základě neuronových sítí, dokáží z pouhé 1 fotografie určit, zda je dotyčný homosexuálně orientovaný. U žen to dokáží s pravděpodobností 71 %, u mužů 81 %. Co se dá ještě vyčíst z lidské tváře, nad tím se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Přístroj o průměru 6000 km

Square Kilometre Array|foto: GNU General Public License, verze 1.2, SKA Project Development Office and Swinburne Astronomy Productions

Právě se staví Square Kilometre Array (SKA), což bude největší astronomický přístroj všech dob. Radioteleskopy budou rozmístěny na ploše o průměru 6000 km. Celková sběrná plocha mnoha set antén bude 1 kilometr čtvereční. Některé antény již stojí. Astronomové očekávají velké objevy. Stavba celé sítě je velmi náročná a stále není dořešena technická stránka. Z vědeckého hlediska bude zajímavé například to, že radioteleskopy by měly být schopny měřit gravitační vlny z počátku vesmíru. V Meteoru o projektu hovořil prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Objev Ameriky pod cizí vlajkou

Kryštof Kolumbus připlouvá do Ameriky |foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Kdo by neznal jméno Kryštofa Kolumba. Benátský kupec toužil najít kratší trasu do bohaté Indie. Chtěl plout stále na západ, protože byl přesvědčen jako mnoho učenců té doby, že Země je kulatá. Myslel si, že Indie je blíže a samozřejmě netušil, že cestou narazí na zcela nový obrovský kontinent. Bohužel jeho projekt budil nedůvěru. Nakonec z hledáním financí uspěl u představitelů cizí země. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Záhadný hmyz z Berounska

Zkameněliny Štěpána Raka |foto: Štěpán Rak,Muzeum Českého krasu v Berouně,Volné užití

V osmdesátých letech našel sběratel u obce Tlustice velmi zajímavou zkamenělinu. Živočich měřil asi 14 cm, měl tři páry nohou a vše nasvědčovalo tomu, že jde o druh hmyzu. Jenže nález byl celý černý a nebyly na něm vidět detaily. Pak zapracovala náhoda. Roku 2002 postihly Beroun povodně a sbírky Muzea Českého krasu byly vyplaveny. Naštěstí voda tento vzácný exponát nezničila, ale jen omyla. Najednou byly vidět dříve skryté detaily. Odborníci přišli s hypotézou, že jde o jedinečný případ hmyzu, vývojově přelomovou fázi. Podrobnosti v Meteoru přiblížil Štěpán Rak.

Červi, kteří si libují v arzénu

Kalifornské jezero Mono obsahuje vysokou koncentraci arzenu |foto: NASA

V Kalifornii existuje jezero s názvem Mono. Má plochu asi 2000 kilometrů čtverečních a je zajímavé tím, že je slané, alkalické jak roztok louhu a je v něm vysoká koncentrace arzénu. Na první pohled musí být jezero bez života. To se skutečně dlouho myslelo, ale v poslední době bylo objeveno několik živočišných druhů, kteří se s těmito drsnými podmínkami vyrovnaly. Teď přibili další – červi. Vědci zjišťovali, jak odolávají podmínkám v jezeru O zajímavém výzkumu informoval prof. Jaroslav Petr.

Jakou barvu má vesmír?

Vesmír|foto: Gerd Altmann,Pixabay,Volné užití

Na první pohled to zní jako bláznivá otázka. Někdo by mohl například říct, že vesmír je černý, protože jde o nesmírně prázdný prostor, ve kterém je jen sem tam svítící objekt. Jenže vesmír je elektromagnetického záření plný. Zdrojem jsou hlavně hvězdy. Astronomové dokonce některé označují jako bílé trpaslíky či červené obry. Dá se tedy říct, jakou barvu mají má vesmír? Otázku si pokládá kniha 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Spoluautor knihy Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně navíc odhalil, jak se dají pořídit krásné barevné snímky vesmíru.