Meteor o černé lávě, nové počítačové paměti a osudu naší Galaxie
Poslechněte si:
- 01:02 Existuje černá láva?
- 09:06 Nový druh počítačové paměti
- 22:37 Objev rentgenového záření
- 27:56 Proč želvušky všechno přežijí?
- 36:04 Co čeká naši Galaxii?
- 45:27 Když se nebe otevře
Hovoří geolog Lukáš Krmíček, fyzik Tomáš Jungwirth nebo astronom Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.
Existuje černá láva?
Oranžová, červená. To jsou základní barvy nejen spektra, ale i žhavé lávy. Aktivní sopka září právě takhle a barvu určuje teplota rozžhaveného zemského magmatu. Jenomže v Tanzánii existuje sopka Ol Doinyo Lengai, ze které vytéká láva černá.
Čím je způsobena tato přírodní anomálie? Prof. Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV popsal, jak celý jev vzniká. Víte, že černá láva by mohla fungovat jako indikátor nalezišť kritických kovů?
Nový druh počítačové paměti
Klasické tranzistory, ze kterých se počítačové součástky vyrábějí po celá desetiletí, narazily na fyzikální limit. Zkrátka už je nelze vyrobit menší. Konec zrychlování počítačů ale nenastal, a to díky spintronice.
Tento obor vyvinul nový druh magnetického záznamu založeného na tom, že elektron reaguje na změnu orientace vnějšího magnetického pole. Nové paměti už se dají zakoupit v obchodě. Jak fungují nám popsal čerstvý držitel medaile Za zásluhy od prezidenta republiky prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV.
Objev rentgenového záření
Wilhelm Conrad Röntgen 8. listopadu 1895 zahalil trubici černým neprůsvitným papírem, který bezpečně clonil veškeré katodové záření, zhasl světlo a pouštěl do ní stále vyšší napětí. Co se ale nestalo?
Kromě očekávaných barevných efektů začalo při určité voltáži světélkovat fluorescenční stínítko na sousedním stole. Svítilo, i když badatel mezi ně a trubici vložil tlustý laboratorní deník nebo hliníkový plech!
A když před ně náhodou nastavil dlaň, strnul v šoku. Spatřil kosti v ruce! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč želvušky všechno přežijí?
Tito drobní bezobratlí mikroskopičtí živočichové udivují vědce už desetiletí. Je známo na patnáct set druhů a jedinci největších z nich neměří ani půl milimetru. Přesto dokáží úplné divy.
Vydrží tlak 6x vyšší než na dně Mariánského příkopu, úplné vysušení, chemické jedy, radioaktivitu i nedostatek kyslíku. Jejich recept na přežití představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Co čeká naši Galaxii?
Nemusíme cestovat daleko. Stačí zvednout oči k obloze a vše, co tam vidíme, každičká hvězda, hvězdokupa, mlhovina a Mléčná dráha – to vše patří k naší Galaxii. Ale nic není věčné. I Galaxie měla svůj počátek, vývoj a bude mít svůj konec.
Jak vznikly první hvězdy a proč nemohou vznikat donekonečna? Osud Galaxie popsal prof. Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity v Brně.
Když se nebe otevře
Zemské klima se mění neustále, dlouhodobě a výrazně. Ale tempo posledních dekád naše planeta ještě nezažila. Příroda i lidé začínají mít problémy. Rozkolísané klima vyvolává extrémy počasí, a to i u nás ve střední Evropě.
A právě náš region je prvním, který se ocitá v nové knize geofyzika Petra Brože Geostorky 2 z nakladatelství Knihy Dobrovský. Příběhy obyčejných lidí i vědců čte Karel Zima.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
