Kamila Moučková: 21. srpna jsem se nebála, ale měla obrovský vztek

11. červen 2010

Kamila Moučková. Kdo by neznal její jméno. Kdo by nevěděl, že jako první oznámila šokovanému národu okupaci armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Tehdy vysílala celý den až do momentu, kdy ji v přímém přenosu ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci. 

21. srpna se nebála. Své emoce popsala jako vztek. Obrovský vztek vůči okupantům. Ač již v té době měla tři děti, obavy se jí přelily do pocitů, které nejde slušně do rozhlasového vysílání popsat.

Vyhazov z televize

V roce 1970 (17. dubna) tehdejší vláda vydala dekret, jímž Kamilu Moučkovou odvolala z televize. Poté krátce působila v dabingu, nakonec ji propustili úplně. Než se mohla vrátit, uplynulo 20 let. Návrat byl velmi těžký. Nejprve musela být rehabilitována oficiálním dekretem, až poté mohla usednout do moderátorského křesla. Všechno to ale byly předtočené pořady.

Televizní Barvy života

„Odpovědnost moderátora živého vysílání je neskutečná. To si ten, kdo za mikrofonem neseděl, asi nedokáže uvědomit,“ vzpomínala Moučková. Nakonec zakotvila v televizním pořadu Barvy života, který sama vymyslela. Moderovala jej sedm let. „To šlo ráz na ráz. Asi tak, jako člověk nezapomene jezdit na kole. Prostě se mi to vrátilo,“ dodala s úsměvem.

Nic bych neměnila

Měla trému, ale po prvním dílu ji to přešlo. „Jsem dnes naprosto spokojená stará ženská,“ uzavírá Kamila Moučková rozhovor. Sama říká, že zažila nádherný život. „Já bych nic neměnila. Jen bych si zkrátila těch krutých 21 let, kdy jsem nemohla pracovat. Těch špatných, negativních věcí v mém životě bylo nepoměrně méně než těch pozitivních.“ 

Kamila Moučková

Kdo byla Kamila Moučková

Narodila se s příjmením Nová 8. dubna 1928 v Jihlavě. Byla legendární českou televizní a rozhlasovou hlasatelkou a moderátorkou. Zemřela 24. listopadu 2020. Jako první v roce 1968 ohlásila z obrazovky někdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 

Jako dcera novináře a politika Viléma Nového vystudovala gymnázium v Jihlavě. Od roku 1942 žila v Polné, kde chodila na základní školu a s místními ochotníky hrála divadlo. Po návratu matky z koncentračního tábora v Ravensbrücku se vrátila zpět do Jihlavy. Rok po válce vystupovala jako herečka v teplickém divadle, poté v letech 1946–1948 v Horáckém divadle v Jihlavě.

Sedm let (1949-1956) pracovala jako hlasatelka Čs. rozhlasu, poté přešla do Čs. televize, kde se stala hlasatelkou a moderátorkou zpravodajských pořadů. Byla první hlasatelkou nově vzniklých Televizních novin, jež se začaly vysílat od 1. ledna 1957.
Během pražského jara a při následném obsazení ČSR vojsky Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání televize i rozhlasu, v den příchodu cizích armád 21. srpna.

autoři: lup , Jan Profous , Jan Sklenář , Pavla Kopřivová , eh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.