Jak Karel Čapek kradl kaktusy. Neznámá tvář známého spisovatele a vášnivého sběratele
Kromě kaktusů a koberců sbírali Čapkové třeba gramofonové desky. Díky nim se dochovala unikátní sbírka etnické hudby vydané jen v malém nákladu. Karel Čapek navíc díky své bohaté fantazii z hudby „odezíral“ povahu jednotlivých národů.
„Jsou lidé, kteří nemají žádného koníčka, ale jsou to takové hříčky přírody, stejně jako jsou leváci, svatí, vegetariáni a další zjevy,“ píše Karel Čapek v Lidových novinách z roku 1936. Jeho osobním hobby a zároveň vašní bylo sběratelství.
Ukradený kaktus
Sběratelem se podle něj člověk stává proto, že tak realizuje odborné znalosti, které si sám zvolil. Čapek tak třeba propadl lásce ke kaktusům. Podle Petra Todorova, předsedy Klubu sběratelů kaktusů z Příbramska, o tom najdete důkaz v jeho povídce Ukradený kaktus.
„Nádherně popisuje, jak je každý správný sběratel ochoten pro svou sbírku udělat téměř cokoli. I ten, kdo tomu moc nerozumí, hned pochopí to tajemno. Sběratel si navíc, stejně jako Čapek, taky rád ze své vášně udělá legraci.“ Kaktusy ale nebyly Čapkovou jedinou vášní.
Unikátní sbírka gramofonových desek
Lásku ke gramofonu a poslechu etnické hudby s ním sdílel i jeho bratr Josef. „Oba tvrdili, že mají v almaře celý svět,“ říká Milena Secká z pražského Náprstkova muzea. To má dnes přes 400 jejich desek v muzejní sbírce. Nejvíc jich pochází z Asie, ale i z Afriky a Ameriky.
Dochovaly se i katalogy gramofonových firem, které nahrávky vydávaly jen v malých nákladech. „Jednotlivé desky jim tehdy kupovali naši diplomaté. Nebo si pro ně museli dojet. Dnes jsou velmi vzácné,“ vysvětluje Secká. „Když nějakou novou nahrávku získali, hned pořádali hudební sedánky.“
Čapek odezíral povahy národů
Jak těžké je pořídit si takovou sbírku exotických desek, popisuje Čapek v povídce Gramofon otvírá svět. Poslech etnické hudby pro něj byl stejným dobrodružstvím jako cestování: „Bohatou složitost světa vám pomůže poznat pouze pomalé cestování. To můžete dělat i jen se svým gramofonem.“
Nutno poznamenat, že jeho autentické nahrávky třeba indiánského zpěvu někdy tahaly účastníky sedánků za uši. Čapek ale z jednotlivých nahrávek odezíral národní povahy: „Třeba že Číňan svá slova vyštěkává a Korejec zase vymňukuje,“ popisuje Kristina Váňová z Památníku Karla Čapka.
Hity bratří Čapků
Měli bratři nějakou „svou“ oblíbenou píseň? Josef prý miloval jednu španělskou o hvězdičce, Karel pak anglickou píseň o prázdné židli. „Já jsem si to dala dohromady s jeho fotkou, která visela na schodišti a ukazuje prázdnou, venkovskou židli s bačkorami. Myslím, že to byla Karlova vzpomínka na tatínka Antonína, který s nimi bydlel až do své smrti v roce 1929,“ dodává Váňová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
