Zvuky lesa kolem Sovince mě inspirují dodnes, říká česká flétnistka Monika Štreitová

Monika Štreitová žije od roku 2006 v Portugalsku, kde nejenom tvoří, ale své zkušenosti předává také studentům na tamní univerzitě. Své moravské kořeny ovšem nezapře.

Monika Štreitová|foto: Petra Ševců

„To, že jsem vyrůstala na Sovinci, pro mě mělo klíčový vliv. Stále jsem byla v kontaktu s ptačím zpěvem a šelestem lesa. To jsou všechno zvuky, které jsou přítomny v mých hráčských technikách. Věřím, že dětství mi otevřelo svět všech těchto speciálních zvuků, které dodnes využívám ve skladbách, které jsou psané přímo pro mě,“ říká Monika Štreitová.

S uměleckým prostředím se setkávala od malička díky svému otci, dokumentárnímu fotografovi Jindřichu Štreitovi. Ten na Sovinci pořádal četná umělecká setkání, která Monika hudebně doprovázela a poprvé se tak setkávala s veřejným hraním.

„Díky tomu jsem brzy ztratila strach z vystupování a stalo se mi velkým potěšením. Velkým vkladem také bylo setkání s dalšími druhy umění. Myslím, že pokud děláme umění, měli bychom absorbovat všechny vlivy. Pokud se soustředíme pouze na partituru, kterou máme před sebou, je to málo,“ dodává flétnistka, která interpretuje současnou vážnou hudbu. Zároveň si klade za cíl šířit moderní skladby mezi širší posluchačské publikum.

„Co se týká znalosti současné vážné hudby, tak se u nás situace obrací k lepšímu. Jen je škoda, že se hraje pouze na specializovaných festivalech. Myslím si, že by interpreti měli v sobě najít sílu a odvahu zapojit současné skladby do svých repertoárů. Já se o to snažím na každém koncertě. Je zajímavé, že když za mnou lidé po koncertě přijdou, tak se ta současná skladba stane tím, co je nejvíc zaujalo,“ říká.

Monika Štreitová získala ocenění za vynikající studium a reprezentaci Vysoké školy múzických umění Bratislava a také nejvyšší ocenění hudební kritiky na stanici Českého rozhlasu Vltava za CD Luminiscence.