Ztmavnou van Goghovy slunečnice?
Představa, že van Goghovy Slunečnice zhnědnou, děsí světová muzea, znalce umění i veřejnost a budí zájem přírodovědců.
Skutečností je, že chromová žluť některých jeho obrazů opravdu tmavne
O vysvětlení se pokusil tým vědců z Belgie, Francie, Itálie a Nizozemska v Evropském centru synchrotronového záření v Grenoblu. Zde se v magnetickém poli obrovského synchrotronu generují „mikroskopicky“ úzké svazky koherentního rentgenového záření o energii až 6 GeV, potřebné pro analýzu materiálu v nanoobjemech.
Toxické pigmenty
Staří mistři před koncem 18. století užívali jako žluté barvy minerální pigmenty neapolskou žluť, auripigment a železité okry; po roce 1810 chromovou žluť a po roce 1840 kadmiovou žluť. Až na okry vesměs toxické pigmenty s antimonem, arzénem, chromem, olovem a kadmiem, často užívané traviči.
Zářivou chromovou žluť použil Vincent van Gogh nejen na různé verze Slunečnic, ale i na řadu jiných obrazů. Dá se říci, že to byla právě chromová žluť, která dala vzniknout sérii Slunečnic v celé jejich kráse. Některé jeho obrazy s chromovou žlutí z druhé poloviny 19. století také tmavnou, avšak nestejnou rychlostí.
Olovnaté pigmenty jsou jedovaté Mění se i barevnost chromanových barev z teček, jimiž maloval van Goghův vrstevník, pointilista Georges Seurat (1859–1891). Protože olovnaté pigmenty jsou jedovaté a chromany se šestimocným chromem CrVI navíc karcinogenní (což se tehdy ještě nevědělo), jakmile umělci 20. století mohli, přešli na dražší netoxické barvy. Van Gogh tu možnost neměl; dnes je noční můrou muzeí rostoucí naléhavost uchovat jeho dílo a zájem o vysvětlení příčiny tohoto fenoménu je čím dál větší.
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 7-8/2012.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
