Zpravodaj Viktor Daněk: Plníme pouze dílčí body Draghiho zprávy. Bez radikálních změn EU v globálním světě neobstojí

„Evropa má obrovský problém, protože ztrácí konkurenceschopnost. Nůžky mezi ní a Spojenými státy jako nejsilnější světovou ekonomikou se rozevírají. A hlavním důvodem je demografická změna,“ shrnuje Daněk obsah Draghiho zprávy.

„Dospívají generace jsou slabší než ty, které odcházejí do důchodového věku. A ten rozdíl je tak obrovský, že do roku 2050 bude evropský trh ročně ztrácet milion lidí na pracovních místech.“

Čtěte také

Ekonom Hindls: EU sráží na kolena technologická zaostalost i její heterogennost. Největší brzdou je ale byrokracie

Tím se zastaví ekonomický růst a Evropa začne ztrácet svou dosavadní pozici na mezinárodním trhu na úkor silnějších států jako USA nebo Čína. Draghi proto navrhl sérii opatření, mezi než patří hlavně snižování byrokratické zátěže nebo energetické náročnosti evropských firem.

Problém ale je, že se z doporučených kroků zatím daří plnit pouze dílčí úkoly. Velká rozhodnutí jsou politicky neprůchozí kvůli národním zájmům a prioritám.

„Krásný příklad je unie kapitálových trhů. Česko by bylo jedním z nejukázkovějších případů zemí, které by z toho těžili, protože jsme dominantně exportně orientovaná ekonomika a naše prosperita je založena na členství v EU,“uvádí Daněk. „Zároveň ale bráníme jednotnému kapitálovému trhu, kde by české šikovné firmy snáz hledaly investor pro růst do dalších zemí EU.“

Politicky neprůchozí opatření

Podpořit schopné evropské firmy by měl i nově navrhovaný fond konkurenceschopnosti. Ten by měl zajišťovat půjčky pro evropské firmy na expanzi do zahraničí. Ta v případě EU představuje obrovské náklady, protože kvůli nejednotnému trhu je potřeba vstupovat do jedné země po druhé, nikoliv do všech najednou, což je mnohem dražší a ve výsledku nevýhodné.

„Co je potřeba odstranit, jsou bariéry na vnitřním trhu,“ apeluje Daněk. „Ukázkový příklad je návrh jednotné legislativní úpravy, kdy by se firma nemusela přizpůsobovat zákonům daných zemí, když se rozhodne expandovat do zahraničí, ale mohla by si vybrat, že si vezme evropskou legislativu. Vzniklo by něco jako evropské s.r.o., kde by byla jednotná korporátní pravidla, pracovní právo, insolvenční právo.“

Pro schválení tohoto návrhu ale chybí ochota jednotlivých členských států, včetně Česka.

Nespokojenost s kompromisem

Shodu se nedaří najít ani při schvalování unijního rozpočtu na dalších sedm let. Schválen musí být jednomyslně, což vyžaduje velkou míru kompromisu.

„Na jedné straně přidáváme priority, kam je potřeba nalít výrazně více peněz – fond konkurenceschopnosti, obrana, výzkum a inovace,“ uzavírá Daněk. „Na druhé straně státy jako Česko chtějí, aby se neměnil objem dotací na zemědělství a kohezní politiku a aby se nenavyšoval rozpočet. A toto prostě nejde dohromady.“

Podle návrhu Komise vzrostl rozpočet o necelých jeden a půl procenta a místo vyšších příjmů se vydala cestou. větších úspor. Výraznou novinkou v rozpočtu jsou covidové splátky, kdy se EU poprvé v historii zadlužila a nyní musí dluh začít splácet.