Změnit čáry v dlani. Portrét umělců a manželů Soukupových, kterým děti změnily životní směr

Asi před 20 lety jsem vstoupil do jedné pražské kavárny a v rohu místnosti přeplněné lidmi, hovorem a kouřem hrál na klavír mladý muž s pohledem vraženým do kláves. Vedle něj stála křehká dívka ztrácející se za masivní harmonikou, zpoza které zpívala hlasem povahy jemného šmirglu.

Dým cigaret stoupal z ohně žhnoucí dvojice, která v tu chvíli obývala pouze časoprostor svých punkových písniček. Později jsem v televizi viděl divadelní etudu z pankráckého parku, kde v režimu všedního dne tančila nahá dívka, harmonikářka z kavárny, s takovou samozřejmostí, že člověku přišli nepatřiční oblečení kolemjdoucí.

Nahá tanečnice na Národní třídě

Tahle zkušenost byla impulzem, abych dívku pozval do mnou režírovaného filmového hraného eseje Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech, kde svým nahým tancem ztělesnila radostně osvobozující gesto přímo na Národní třídě.

O nějaký rok později jsem v divadle Archa uviděl představení zmíněné dvojice Osoby a obsazení, v němž vystupovala „naše“ tanečnice se třemi staršími muži civilních profesí, kteří dokázali svojí pokročilou tělesností i v náročné choreografii přesvědčivě vyjádřit jak chlapácké, tak i subtilní tělesné a mentální postoje.

Zahradníci, kteří ve světě hrají divadlo

Kristýna a Ladislav Soukupovi jsou manželé, rodiče, zahradníci a dnes už jen sporadicky také hudebníci a divadelníci navzdory tomu, že svého času se svými představeními navštívili desítky zemí několika kontinentů a byli součástí mezinárodní divadelně-taneční scény.

Ladislav Soukup na trzích se svými produkty|foto: Alena Bžochová

Já jsem se s nimi několik posledních let stýkal pouze prostřednictvím CD z roku 1999, které se jmenuje stejně jako jejich kapela Kopir Rozsywal Bestar a jehož písničky jsou leitmotivem našeho rozhlasového intimního muzikálu.

Road radio

Několikrát jsem se při poslechu této dodnes vzrušující surově-lyrické desky sám sebe ptal, co dnes Kristýna a Láďa asi dělají, až jsem se konečně odhodlal k tomu, je i s mikrofonem navštívit. Z našeho setkání pak vznikla nikoliv road movie, ale road radio neboli portrét na cestě.

Na cestě víkendem a zároveň životem dvojice, která dřív žila hlavně ve světě a dnes spíš v sobě, respektive ve svojí rodině. Jde o únik, rezignaci či jinou formu naplnění? Zaměřili se na umění žít? S jakým výsledkem?

Jak zastřelit sebe sama

O tom se budete moci při poslechu dokumentu přesvědčit i vy – a to v prostředí pražského domu, kde si Kristýna povídá s dětmi i zemřelými prarodiči, nebo na statku v Kokovicích, kde vedle prázdné zkušebny rostou byliny pro pražský trh, který Kristýna a Láďa pojímají jako místo prodeje a performance zároveň.

Vydáte se na narozeninový koncert do hospody U Vystřelenýho oka, kde společně vystoupili po několikaleté hudební pauze, anebo do zařízení sociální péče v Tavíkovicích, kde vytvořili svoji zatím poslední komorní inscenaci s názvem Miluji Tě.

Díky otevřenosti obou aktérů si pak budete moci vyslechnout i to, který polibek Láďa v sobě nese jako živý obraz, jak Kristýna zastřelila sebe samotnou anebo jak je možné změnit osud, když nemůžete mít děti a nakonec jich máte nejen v dlani tři.