Zkypřit, vyplet, přihnojit – je čas připravit zahradu na novou sezonu
Někteří už to nevydrželi, protože je ruce doslova svědily a museli vyrazit zabořit prsty do hlíny v záhoncích. Někteří ale stále vyčkávají, protože se obávají mrazů, před kterými meteorologové stále varují. Pomalu už se ale můžeme do přípravy zahrady na novou sezonu pustit.
„První, co vyčistíme, jsou trvalkové záhony, což znamená, že všechny odumřelé nadzemní části odstraníme. Trošku při té příležitosti zkypříme půdu, vyplejeme plevel, který neúprosně začal růst,“ popisuje floristka Barbora Vachna Konečná.
Začít můžeme i s úpravou trs trav. Svázané suché trsy můžeme už teď začít stříhat nůžkami a rozvazovat. „Pokud máte traviny na nějakém stinnějším místě, kde opravdu máte třeba nějaký potok a je tam hodně zima, tak tam bych ještě vyčkala, protože by se vám mohlo stát, že vám vymrzne i ta nová část. Jinak samozřejmě, kdo má teplé slunné stanoviště, kam praží sluníčko, nebojte se toho nadzemní část ostříhat. U některých druhů to jde jako kdyby vytrhat, ale moc to nedoporučuji. Můžete si vytrhnout i tu novou část,“ doporučuje floristka. Samozřejmě můžete zkypřit půdu v okolí trav a taky je pohnojit.
K prořezávání stromů je teď ideální čas. Jak na to? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Na brambořík jako vyznání lásky zapomeňte, podle květomluvy jím říkáte, že končíte
Květomluva neboli floriografie je jazyk květin. Počátek má v 18. století, kdy jistá Lady Mary Wortley Montagu posílala zprávy z orientu formu květin v obálkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.