Zkušení radí začínajícím: Jak být vědcem?
Pokud chce někdo být opravdu dobrým, v jakémkoliv oboru lidské činnosti, musí naslouchat radám moudrých, starších a zkušenějších. To samozřejmě platí ve vědě dvojnásob. Meteor nyní přináší několik rad mladým a začínajícím vědcům.
Oslovili jsme 10 vědců z nejrůznějších oborů a položili jim jednoduchou otázku. Co má mladý člověk dělat, aby byl dobrým vědcem? A tady jsou jejich odpovědi.
Prof. Jaroslav Nešetřil, matematik: Měl by dávat pozor, koho si vybírá jako učitele, a jaké má spolupracovníky. A taky by bylo dobré, aby vždycky hleděl za horizont a snažil se pochybovat o tom, co dělá.
Prof. Václav Pačes, genetik: Nevěnovat se módním směrům.
Prof. Helena Illnerová, fyzioložka: Každý mladý zájemce o chronobiologii, by měl být nejdříve velkým odborníkem, například v entomologii, ve fyziologii, molekulární biologii. V něčem, kde by získal hluboké kořeny, aby se potom mohl věnovat časovým proměnám organizmu.
Prof. Cyril Höschl, psychiatr: Neměl by se nenechat otrávit stigmatizací psychiatrie, ignorancí vrchnosti a byrokracií. Měl by si zachovat svou vnitřní svobodu a vydat se tou strhující cestou odhalování záhad lidské mysli, které jsou stále jedny z největších.
Prof. Jan Pirk, chirurg: Měl by si uvědomit, že kardiochirurgie je krásný obor. Cesta, jak se stát dobrým operatérem, je dlouhá a trnitá. A nemůže jím být člověk, kterému jde především o to, aby měl dobrý plat.
Prof. František Čermák, jazykovědec: Měl by znát, co nejvíc jazyků. A být otevřený poznání alternativních možností.
Prof. Jiří Drahoš, chemik: Pokud jde o chemické inženýrství tak bych doporučil studovat matematiku, fyziku a biologii. Bez toho se v chemii neobejde.
Prof. Jiří Bičák, teoretický fyzik: Začít poměrně rychle řešit nějaký problém, co nejrychleji se dostat do nějaké konkrétní problematiky. Radost z toho, že něco člověk vyřeší je strašně důležitá a měl by jí pocítit, co nejdřív.
Prof. Eva Syková, neurovědkyně: Vybrat si obor, který ho baví, který má jako koníčka. A najít si v oboru něco, co nedělá moc lidí. A pak je také velice, aby si zorganizoval svůj život. To není jenom práce, ale taky rodina. Vstřícné zázemí je velice důležité pro vědeckou práci.
Dr. Jiří Grygar, astronom. Ten toho má na srdci nejvíc: Měl bych několik univerzálních rad, které platí pro všechny obory. Předně by si měl najít ty nejlepší učitele, nejlepší školy, nejlepší fakulty na vysoké škole. Už na střední škole se účastnit soutěží, takzvaných olympiád, tam pozná, jak na tom je ve srovnání s ostatními. Další zásada je učit se matematiku nad rámec školních osnov, protože matematika cvičí logické myšlení. A čtvrtá zásada je umět cizí jazyky. Minimálně angličtinu perfektně. A potom mít kázeň. Nerozptylovat se nesmysly. Brouzdání po internetu je úplná zkáza, to je třeba omezit. A nakonec mít také dobrou fyzickou kondici, protože mozek sice váží jen jedno kilo, ale bere si třetinu kyslíku z celkového krevního oběhu.
Tolik rady 10 moudrých. Chytrému napověz a hloupého… Však to znáte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
