Život Olgy Havlové. Výjimečný osud ženy, která dělala víc než to, že stála po boku Václava Havla
Je to už čtvrt století od chvíle, kdy odešla Olga Havlová (1933-1996), první manželka Václava Havla. Jako první dáma za sebou nechala krátkou, ale výraznou stopu. A jejím dílem byl i sám Havel. Mnohé z toho, co mu připisujeme třeba z disidentských dob, by se možná vůbec nezrodilo nebo by vypadalo úplně jinak – nebýt Olgy Havlové. Její osud zachytil Pavel Kosatík v knize Člověk má dělat to, nač má sílu.
Na to, aby se Olga Havlová stala součástí obecného osudu, měla jenom velmi málo času, doslova pár let. Většina společnosti se s její osobností začala sbližovat až poté, co se – v prosinci 1989 – stal Václav Havel prezidentem a kdy také ona vystoupila před oči veřejnosti.
Činila tak nerada. Cenila si soukromí a věděla, že „v záři reflektorů“ o ně přijde. Na rozdíl od mnohých jiných mužů i žen však i v nové roli našla sama sebe.
Zatímco mnozí míní, že člověk má hrát společenské role, které od něho okolí očekává (a role takzvané první dámy je v tomto ohledu typická), existují i ti, kdo vlastním životem znázorňují, že lepší je spíš opak.
Dokážou vnutit společenské „roli“ rukopis své vlastní osobnosti. O takových lidech se potom říká, že za sebou zanechali stopu. Že tvořili dějiny.
Taková byla Olga Havlová.
Její životní příběh shrnuje Radiokniha, poslechněte si ji.
Související
-
Olga Havlová – stálo to za to
Olga Havlová (rozená Šplíchalová) se narodila 11. července 1933 v Praze. Pocházela ze žižkovské proletářské rodiny a zaučila se jako opravovačka punčoch u Bati. Pra...
-
Raději nevzpomínám. Příběhy slavných: Olga Havlová
Setkání 60leté energické, nesentimentální ženy se zvědavým třicátníkem v deštivém červenci. Účinkují Jitka Sedláčková a Václav Jílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
