Život není pes aneb Ona ještě žije? Marta Kubišová
Marta Kubišová bude končit kariéru, nechtěl bys natočit rozhovor? Ta výzva přišla někdy v létě. Poslední turné Marty Kubišové vrcholilo v den jejích 75. narozenin, 1. listopadu 2017 v Českých Budějovicích. Byl jsem tam. A bál se.
Mívám respekt ke všem lidem, se kterými natáčím, ale tohle je Marta Kubišová. Ikona pražského jara, listopadu 1989, symbol všech těch změn – alespoň pro moji generaci. Pro mě. Co mám dělat? Koupil jsem růži a čekal, až Marta přijede na svůj poslední koncert. Byla tak milá, obyčejná, přirozená a příjemná. Zralá dáma, paní, která prožila tolik, že neřeší zbytečnosti. Dali jsme si cigaretu, vysvětlil jsem, o co mi jde, souhlasila. Okamžitě.
Jsem drzý, požádal jsem ji, abych mohl zajít k ní domů, abychom nenatáčeli ve studiu nebo v kavárně, aby se cítila dobře ve známém prostředí. Tak jsme si plácli a moje obavy nezmizely. Na co se budu ptát? Tolik bylo řečeno, tolik natočeno, dá se vymyslet něco nového?
Marta se odkrývá v mnoha podobách
Nedá. Stojím před zvonkem, zdráhám se, protože respekt mě ochromuje, a pak to udělám. Otevře mi dcera Kateřina, vstupujeme do soukromí paní Marty, vaří mi kafe, kouříme a rozhovor se rozbíhá přirozeně sám. Čeho jsem se obával? Obě vyprávějí, řeč teče jako řeka, je to moc hezký pocit, jako když se člověk sejde s dávnými známými a probírá život.
Cítím se moc dobře. Přeskakujeme mezi tématy a já chápu, že nemůžu zasahovat, směrovat, jde to samo. Marta se odkrývá v mnoha podobách, beze studu, sevření, je otevřená, doma, smějeme se. A kafe má výborné. Je tak úlevné zjistit, že ona ikona, symbol, je hlavně skvělá, obyčejná ženská v tom nejlepším slova smyslu.
Smála se ještě doma
Ten den byla na předváděcím promítání sestřihu koncertu z Lucerny v České televizi. Do přítmí sálu se otevřely dveře, nakoukla tam hlava některé z mladých televizaček, a když viděla na plátně Martu Kubišovou, které si nevšimla v obecenstvu, povzdychla si: „Ona ještě žije?“ Marta se smála ještě doma.
Bylo mi velkou ctí.
Související
-
Dokument: Co všechno vzala voda – budějovický příběh Pavla Koláře
Není snadné pocházet z Budějovic – skoro takový jsem si odnesl pocit ze setkání s geofyzikem a občanským aktivistou Pavlem Kolářem. Přesto to město má rád.
-
Dokument: Obrodný proces ve Vinárně U Pavouka
Jaro 1968 obohatilo slovník obyvatel Československa mnohými výrazy, o kterých ještě před pár měsíci nikdo neslyšel. Šlo mimo jiné o klíčovou formulaci „obrodný proces“.
-
Funebráci z Břevnova. Dokument o zániku a vzkříšení bigbítu v jedné pražské čtvrti
Na začátku dnešního příběhu je následující situace – členové kapely The Undertakers zkoušeli v prostorách smíchovského pivovaru. Bylo 20. srpna 1968 večer...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
