Živijó, České noneto!
Přípitek českému komornímu souboru, jenž se zrodil v roce vzniku Českého rozhlasu, pronášíme na D-dur během dvou dopoledních koncertů - v sobotu 23. a v neděli 24. března.
Účelově sestavený soubor, ještě bez svého pozdějšího názvu, koncertoval 14. března roku 1923 v pražském Mozarteu, kde premiéroval skladbu Tři meditace pro flétnu, klarinet, anglický roh, dva fagoty a smyčcové kvarteto Bohuslava Taraby. Jeho spolužáci z konzervatoře, kteří sdružení tvořili, usoudili, že sestava souboru má něco do sebe a je příležitostí ke koncertní kariéře a tak se pohroužili do pátrání po hudební literatuře pro podobné složení souboru. Mnohé nadějné skladby nalezli v hudbě komponistů klasicismu – Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena, Ignáce Pleyela či Franze Schuberta a vrchol přišel s Velkým nonetem F dur, opus 31 Louise Spohra z roku 1813. Ten je instrumentován pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, housle, violu, violoncello a kontrabas.
Soubor si zvolil útrpnou cestu iniciováním tvorby nového repertoáru. Zejména mladí komponisté soubor skladbami obdařili. Ale i Josef Bohuslav Foerster, tehdy pětašedesátiletý, šel jim příkladem se svým Nonetem op. 147. Do generace tehdejších třicátníků a mladších, patřili Alois Hába, jeho bratr Karel, Pavel Bořkovec, Karel Boleslav Jirák, Otakar Jeremiáš, Iša Krejčí, Karel Reiner, Jaroslav Řídký a čtyřicátník Otakar Zich byl také ještě mladý. Ti všichni a řada dalších přispěli do repertoáru Českého noneta. Pavel Langpaul, fagotista souboru a sólofagotista Symfonického orchestru Českého rozhlasu, v rozhovoru k pořadu vtipně poznamenal, že není českého skladatele, který by pro noneto skladbu nenapsal. V současné době obsahuje archiv souboru na 300 originálních původních skladeb pro noneto.
Inaugurací souboru Český nonet – tak se původně soubor nazýval, se stal koncert, který se konal 17. ledna 1924 v Národním domě na Žižkově. Tento dům na žižkovské křižovatce ulic Lipanská a Bořivojova byl za první republiky významným kulturním centrem Žižkova, dnes je to památkově chráněná kulturní památka. Národní dům na Žižkově byl postaven ve slohu geometrické moderny či pozdní secese snad podle projektu Bedřicha Bendelmayera z roku 1910, čteme na stránkách objektu. Snad tam bylo to studio, kde natáčel Československý rozhlas, jak je zaznamenáno i v dokumentaci některých nahrávek Českého noneta. Soubor se zrodil v prvním desetiletí nové Československé republiky, a zapadá tedy do národního kvasu, v němž vnikají potřebné kulturní a společenské instituce.
Blízkost dat zahájení činnosti rozhlasu a noneta se v pozdějším životě souboru promítla spojeného členství jednotlivých hudebníků. Mezi nimi byli a nebo jsou houslista Jiří Hnyk, violista Milan Heřmánek, violoncellista Jaroslav Blažek, fagotista Antonín Hotový, Pavel Langpaul, kontrabasista František Hertl, Miroslav Novotný, Radomír Žalud, David Pavelka, flétnisté Karel Hanžl, Hynek Kašlík, Václav Žilka, hornisté Josef Hobík a Jiří Špaček. Ostatně šéfem hudebního odboru českého rozhlasu Radiojournalu byl skladatel Karel Boleslav Jirák, Otakar Jeremiáš byl dirigentem rozhlasového symfonického orchestru Radiojournalu, další autor noneta Jiří Jaroch byl hudebním redaktorem a dramaturgem hudební redakce Československého rozhlasu. Soubor měl tedy vždy v rozhlase zastání a oporu včetně účinkování ve vysílání a natáčení hudebních snímků.
České noneto pravidelně vystupuje na koncertech Pražského jara od jeho počátků do současnosti. Poprvé to bylo v neděli 29. května v Rudolfinu kde soubor hrál Kvintet pro hoboj, klarinet, housle, violu a kontrabas op. 39, Sergeje Prokofjeva, Nonet č. 2 op. 39 Jaroslava Řídkého a Septet Es dur op. 20 Ludwiga van Beethovena. V roce 2018 hrál soubor v Sále České národní banky nonety Iši Krejčího, Bohuslava Martinů a Josefa Bohuslava Foerstera a světovou premiéru Passacaglie 1918 Michala Müllera. Hrálo na mnoha mezinárodních hudebních festivalech. Památné vystoupení se událo v roce 1959, kdy na festivalu Salzburger Festspiele premiérovalo Nonet č. 2 Bohuslava Martinů. Hrálo na festivalu v Edinburghu, Montreux, Schleswig-Holstein, La Folle journée de Nantes, Festival de Música de Canarias, jak uvádí České noneto na svém webovém profilu. Souhrn světových koncertních pódií, tamtéž uvedený, je úctyhodný. Letošní Rok české hudby obohacuje jak 200. výročí narození Bedřicha Smetany, tak 100. výroční založení souboru České noneto. Vzhledem k okolnostem jeho založení a stoleté činnosti s výrazným podílem české soudobé hudby se zdá, že České noneto je de facto institucí a rozhodně živoucí národní kulturní památkou.
