Zita Kabátová: Osudový hřích odmítnuté Sextánky. Alena Vránová a Jaroslava Obermaierová v dokudramatu ze série Příběhy slavných

V 16 letech ji otec poslal do klášterní školy. Po smrti maminky se ale musela starat o rodinu. Chtěla být nejdřív po otci architektka. Nakonec ale v jeho stopách tak trochu šla stejně. On totiž ochotničil a psal pro dětské loutkové divadlo.

Když se navíc podruhé oženil, vzal si emeritní členku slovenského Národního divadla Jožku Čepelovou, bylo rozhodnuto. Na konurz do filmu Sextánka se přihlásila sama. Vybrali sice Hanu Vítovou, ona ale dostala roli ve snímku Světlo jeho očí. A taky už měla angažmá v divadle Oldřicha Nového.

Za hřích by stála

Za války s Novým natočila jediný film (Život je krásný). Nejvíc filmovala s Vlastou Burianem. „Za hřích byste stála,“ složil jí prý Burian poklonu, když při natáčení filmu Provdám svou ženu nebyla jeho manželka poblíž. Nakonec se ale v očích diváků prohřešila jinak. Dvěma „německými“ snímky pro Prag-Film.

Čtěte také

Opomenuté osudy Bohémy: „Že jsem dělala německý filmy? Prdlajs!“ Zita Kabátová po válce nesměla 25 let točit

Po válce kvůli tomu nesměla hrát v pražských divadlech ani točit filmy. V té době pracovala (až do roku 1950) ve fotoateliéru, kde kolorovala fotografie, malovala porcelán. Pak se dostala do klubu Alhambra. S nočním kabaretem jezdila po republice.

Sňatky z rozumu i lásky

Nejdřív se nechtěla vdávat kvůli kariéře (nabídku odmítla), pak jí její narychlo upečené manželství s Jerry Králem rozvedli (aby za ním neemigrovala). Teď zase její noční život nešel dohromady s rodinou. Vdala se až v roce 1956. Za olympionika Jiřího Zavřela. Vlastně na něj tak trochu čekala.

Čtěte také

Co v Bohémě nebylo: Kdo ve skutečnosti měla být herečka Lili Krallová?

Zavřel byl totiž za protektorátu kulturním tajemníkem, za což po válce dostal 10 let v uranových dolech. Spolu měli syna Jiřího. Zavřel ale emigroval. Kabátovou touha po divadlu a vlastenectví držely doma. Později do USA emigroval i jejich syn Jiří. To ji mrzelo víc. Zůstala tu sama.

Babí léto herečky

Po roce 1960 mohla zase filmovat. Hrála už starší dámy plné optimismu. Taky dostala nabídku vést jedno z pražských kin. Nejdřív Blaník, pak Bio Illusion, zaměřené na filmy pro pamětníky. S filmováním si na ni vzpomněli zase až po roce 1989.

V prvním filmu (Zapomenuté světlo) si zahrála šlechtičnu, ve druhém (Babí léto), kde hrála tak trochu sama sebe. Poslední léta strávila v léčebně dlouhodobě nemocných, a to až do úctyhodných 99 let.