Žirafy prý nejvíce trápí starost o nohy, říká architekt Pavel Ullmann

Pod nezvyklým názvem profese dnešního (pondělního 2.8.) hosta pořadu Setkání Hosta do domu architekta Pavel Ullmanna, kterou je architektura veřejných prostranství se skrývá práce s vytvářením pavilónů pro zoologické a botanické zahrady. A jak vypadá práce architekta v praxi? …

Pavel Ullmann byl nejprve stipendistou v ateliéru AND a významnou měrou se podílel na nové podobě nejen pražské zoologické zahrady. Mezi jejich díla patří Indonéská džungle, Africký dům, expozice pro lachtany nebo např. pavilón Afrika zblízka.
Vlastní práce při vzniku nového pavilónu začíná u zadavatele, poté se vytváří model prostředí, kde se konkrétně stanoví podmínky nutné pro daný druh zvířat. Jde tak např. o vyhřívání, povrchy a v neposlední řadě i o flóru, která bude použita. Nedílnou součástí projektu je spolupráce s výtvarníky. Přípravné práce trvají 2-3 roky, realizace stejnou dobu a cena (u konkrétní Indonéské džungle) představovala 200 milionů korun. To vše pro záchranu dnes již mnohdy vyhynutých či ohrožených zvířat.

expozice lachtanů v pražské zoo

Pavel Ullmann přiznává, že od té doby, kdy se této profesi věnuje, se změnil i jeho osobní vztah ke zvířatům. Dříve prý dokázal říci, že má rád nějaký druh, jako např. žirafy. Poté, co se podílel na tvorbě jejich pavilónu, říká: "Mám rád Kleopatru ale Šimona moc nemusím". Ihned však vysvětluje: "Nedá se říci, že mám rád konkrétní druh zvířat ale tak, jako u lidí, konkrétního jedince. I žirafy mají zcela odlišné povahy." Když pro ně začínal projektovat pavilón dozvěděl se, že jsou velmi konzervativní. Ve volné přírodě se ani tak nebojí predátorů, jakým je např. lev, ale mají panickou hrůzu, že si zlomí nohu. Poté, co se postavil nový pavilón se chvíli čeká, jak si na něj noví obyvatelé zvyknou. Je prý běžné, že se stádo žiraf jde podívat na nový výběh až za dlouhou dobu. Všechny žirafy si nakonec zvykly. Jediný Šimon, který je extrémně konzervativní, do něj ale nikdy nevkročil.
Jak z výše uvedeného vyplývá, stává se, že ač jsou výběhy a odpočívadla konkrétním druhům tzv. šitá na míru, nepřijmou je. S tím je prý potřeba počítat a mít vždy náhradní řešení.
Zajímavé jsou i statistické údaje zoologických zahrad. Návštěvník stráví před běžnou expozicí 40 – 90s, z toho 40s před zvířetem, které se tzv. nehýbe a až 90s před tím aktivním a ve výběhu. Prodlužovat tuto dobu návštěvy podle statistiků jde prý pouze tím, že lidé procházejí komplexním prostředím, které navrhli architekti a kde tzv. potkává zvířata. Pouze v těchto komplexních expozicích může být až hodinu. Je otázkou, jak dlouho by člověk vydržel v expozici, která opravdu existuje v Bronxu a na které se P. Ullmann osobně podílel. Jde o dřevinu pro šváby. "Návštěvník vejde dovnitř stromu, který má prosklené stěny a kolem něj lezou stovky švábů."
Více si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru Zuzany Burešové a Pavla Ullmanna ...

expozice lachtanů v pražské zoo









Nestihli jste minulý týden pořad Setkání Hosta do domu? Přečtěte si text Elen Horálkové, který shnruje celý týden ve vysílání. Hlavně se ale věnuje pátečnímu předpolednímu rozhovoru s hercem Danielem Rousem, a to v článku: O poctivý dabing již nikdo nestojí, říká herec Daniel Rous

Daniel Rous