Žijí v naší přírodě želvy bahenní?

V přehledu chráněných a ohrožených druhů plazů ČR, uvedených ve vyhlášce č. 395/1992, je želva bahenní (Emys orbicularis) zařazena do kategorie „kriticky ohrožených druhů“. To by tedy mělo znamenat, že se u nás vyskytuje a je v nejvyšším stupni ohrožení.

Malá želva bahenní|foto: Zoo Ostrava

V dalších zprávách, které vycházejí z aktuálních pozorování, už nacházíme rozporuplné informace
Podle mapování výskytu želvy bahenní r. 2001 je doložena z více než 60 lokalit. Jen o odstavec dál se ovšem dočteme, že původnost všech současných nálezů lze zpochybnit. Proč tomu tak je u tohoto konzervativního druhu, který se zásadně nezměnil po miliony roků, vysvětlí pouze sonda do historických souvislostí, které želvu bahenní v posledních staletích v Evropě provázejí.

Současný výskyt lzepovažovat za mozaikovitý
Kdysi hojný plaz obývající všechny příhodné stojaté i tekoucí vody byl postupně z mnoha míst člověkem vytlačen, zvláště přetvořením celých krajinných celků a jejich odvodněním, v menší míře také intenzivním lovem. Výsledkem tohoto dlouhodobého tlaku je současný výskyt, který lze v celém areálu považovat za mozaikovitý, přičemž lokalit, kde žijí zástupci původních populací, je minimum. Želva bahenní se postupně stala chráněnou ve všech evropských státech, kde se na základě archeologických nálezů o původnosti tohoto druhu nepochybuje.

V roce 1989 se přistoupilo k pokusu vysadit želvu bahenní na vhodné lokality jižní Moravy
Významným podnětem tohoto experimentu byly ústní zprávy bývalých obyvatel Mušova, kteří v okolí obce v první polovině dvacátého století želvy pravidelně pozorovali. K umístění vlastního experimentu přímo do lokality Betlém mě vedly zkušenosti o stanovištních nárocích želv bahenních v dunajské deltě a také nápadně podobný charakter mladého mokřadu s řadou tamních lokalit.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 6/2012.