Ženy v politice

Možná je ale čas bilancovat, jak vypadá správa věcí veřejných, když se řídí heslem politiků "chlapi sobě". Že by politice vyšší účast žen prospěla, je mimo diskusi. Problém je, jak takového stavu dosáhnout. Ženy jsou výrazně zastoupeny v politice komunální, nejčastěji v nejmenších obcích, kde se od politika neočekává politikaření, ale práce. Jakmile jde o posty, které nabízejí nějaké výhody, žen najednou ubývá. Na kandidátkách do parlamentu už to vypadá, že veřejné záležitosti ženám nic neříkají, a když se sestavuje vláda, jsou v této zemi chytří už jenom muži.

Návrh stanovit vyšší zastoupení žen ve vysoké politice novelou zákona, tedy uměle, přitom nepochybně narazí na politickou nevůli. Uslyšíme starý argument, že by ženy uráželo, kdyby byly zvýhodněny. Ve skutečnosti jde o to, jak odstranit jejich znevýhodnění. Na kandidátkách stran nejsou muži v naprosté převaze proto, že by byli lépe disponováni spravovat věci veřejné, ale pouze proto, že mají více času vysedávat na schůzích a intrikovat ve stranických primárkách. Chlapi jsou spíše otrlejší, než schopnější, a na rozdíl od žen, které často nechtějí být zvýhodněny jako ženy, se muži kupodivu nikdy neptají, zda jich náhodou nesedí v parlamentu devadesát procent jenom proto, že jsou muži. Kdyby jich alespoň třetina ubyla díky zavedení střídavých kandidátek, byla by to pro občany velká úleva.