Ženy, které byly inspirací

Jarmila Mayerová, které psal Jaroslav Hašek milostné dopisy

Jarmila Mayerová se proti vůli rodičů provdala za Jaroslava Haška. Manželství bylo poznamenáno Haškovým odchodem do války, jeho mnohaletou nepřítomností po válce, kdy byl i prohlášen za mrtvého, a také jeho povahou i faktem, že se z Ruska vrátil s druhou ženou. Jarmila Hašková jistě ztratila iluze o své lásce, ale nikdy si nepřestala vážit Haška jako umělce – a byla také jedna z mála, kdo mu už za jeho života tento titul přiznával. Sama byla literárně činná.

Kamila Stösslová, osudová bytost pozdního Leoše Janáčka

Kamila Stösslová byla nepopiratelnou inspirací pozdního díla Leoše Janáčka. Vlivem známosti s ním se z maloměstské laskavé ženy a matky stala vnímavá posluchačka jeho hudby a bytost, kterou vtělil do titulních postav svých oper. O jejich vzájemném vztahu svědčí zachovaná a publikovaná korespondence.

Sidonie Nádherná, jejíž konání se nepodřizovalo žádnému účelu

Sidonie Nádherná hostila na svém zámku Vrchotovy Janovice mimo jiné i básníky Rainera Mariu Rilkeho a Karla Krause, otisk její osobnosti je v díle jich obou viditelný. Sama však byla rovněž tvůrčí osobností, v oblasti, která došla uznání až mnohem později, totiž v budování zahrady. Sepětí s přírodou i cit pro krajinu a její přirozenou kultivaci je téma, pro které našla smysl až současná doba. Dílo Sidonie Nádherné bylo téměř zničeno pobytem nacistických jednotek na zámku, z něhož si SS udělaly velitelství a kasárna.

Marie Stryjová a její všední záznamy věčnosti

Marie Stryjová je tragickou osobností literatury 2. poloviny 20. století. Přišla do Československa z ukrajinské Volyně, rodina se usadila a hospodařila v Božanově na Broumovsku. Marie vystudovala broumovské gymnázium a filozofickou fakultu v Praze, zařadila se mezi pražské intelektuály, ale její způsob psaní nedošel v 50. létech u nakladatelů pochopení. Její soužití s historikem Bedřichem Löwensteinem bylo partnerstvím, v němž oba museli překonávat překážky, kladené ideovým schematismem poválečné doby: Löwenstein byl podezřelý svým původem z židovské intelektuální rodiny, Stryjová svým nepokrytým líčením poměrů obyčejných lidí v 50. letech.

Zuzka Zguriška, slovenská múza české avantgardy

Pátá žena, která byla inspirací umělců i sama umělkyní, je Slovenka Ludmila Šimonovičová, provdaná Dvořáková, známá jako Zuzka Zguriška. Byla herečkou a spisovatelkou, přátelila se s příslušníky československé meziválečné avantgardy, zejména s Vítězslavem Nezvalem. Její tvář je známá díky portrétu Josefa Šímy. Narodila se na Slovensku, kde žila až do roku 1945. Pak přesídlila do Prahy a působila jako spisovatelka a filmová scenáristka.