Zemřela spisovatelka Ludmila Vaňková. Její život sám vydal na knihu
Ve věku 94 let odešla Ludmila Vaňková, autorka více než 30 knih o osobnostech českých dějin. Vystudovaná a „vyřazená“ socioložka pracovala jako sekretářka, tisková redaktorka, ale i jako železniční výhybkářka. Poprvé publikovala v 50 letech a v 67 letech se vydala na cestu kolem světa. Na Dvojce s ní naposledy mluvil Jiří Holoubek v květnu 2016, když dokončovala svoji autobiografii Život na rozhraní věků.
„Žila jsem v době, která byla velice proměnlivá. Narodila jsem se uprostřed první republiky, pak přišla válka a já přišla o tatínka. Pak byly tři roky normálního žití a nato v roce 1948 spadla klec a pod tím šturcem jsme strávili 40 let života,“ popisovala Ludmila Vaňková.
První kniha jí vyšla až v 50 letech. Jde o Mosty přes propast času. „Je to sci-fi. Mohla jsem do ní propašovat svoje názory na to, jaký je svět,“ prozrazovala spisovatelka. „Myšlenku být spisovatelkou jsem opustila v roce 1948, když jsem pochopila, co by člověk musel psát, aby mohl vycházet.“
Z vysoké školy k výhybkám
Rok 1948 byl v jejím životě klíčový. Vyloučili ji totiž z vysoké školy. Ke studiu se mohla vrátit až po dvaceti letech v roce 1968. Dostudovala, ale neodpromovala. „Ono se nesmělo říkat promoce, ale vyřazení. Takže já jsem se stala vyřazenou socioložkou. Doslova a do písmene.“
Místo toho, aby pracovala v oboru, odešla přehazovat výhybky do železniční stanice Karlštejn. Hrad panovníka Karla IV. je ale pro ní také čímsi osudovým. O jeho životě napsala ságu o šesti knihách, které vyšly i souhrnně pod názvem Karel IV.: Otec vlasti.
Tajnosti otce vlasti
Kvůli ní se Vaňková musela ponořit do historických pramenů. „Nečekala jsem, že najdu tolik zvláštních a dobrodružných rysů u panovníka, který je v povědomí zapsaný jako uvážlivý král,“ překvapuje autorka.
V mladém věku si Karel IV. prý počínal tak nemravně, až ho jeho otec musel pokárat. Když ve 34 letech na čas zmizel z veřejného života, soudilo se, že onemocněl. Průzkum kosterních pozůstatků ale ukázal těžkou sečnou ránu v obličeji. Ta bývá připisována jeho zálibě v turnajích.
Odkud se vzala jizva
S tím ale spisovatelka nesouhlasí. Brnění a helma prý svého nositele dostatečně chránily. „Charakter zranění svědčil spíš o nějaké šarvátce.“ Vaňková je přesvědčená, že souvisí s pražským pobytem italského politika Cola di Rienzo, kterého tehdy pronásledovala inkvizice.
A byl to právě Karel IV., který ho vydal papeži Klimentovi VI... Dnešní člověk by asi staročeštině Karla IV. nerozuměl. Vaňková je ale přesvědčená, že on nám jistě. „Byl inteligentní, znalý jazyků a rychle by se zorientoval,“ myslí si spisovatelka.
Co zvláštního o Karlu IV. ještě zjistila? Proč se vydala na cestu kolem světa a jaké dojmy si přivezla?
Související
-
Petr Stančík: Karel je king
Audiotaháky o Karlu IV. Šikovná pomůcka pro milovníky historie i zvědavce, které zaujmou různé pikantnosti ze života největšího Čecha. Čte Vojta Dyk.
-
Být panovníkovi nablízku. Petrarca a pražský dvůr Karla IV.
Italský básník Francesco Petrarca udržoval po mnoho let korespondenci s pražským dvorem Karla IV. Kde se u něj vzala potřeba oslovit nejmocnějšího vládce tehdejší Evropy?
-
Takové byly slabosti Otce vlasti. Podle historika Jana Royta
V roce 700. výročí narození Karla IV. se skládají pocty. Pedagog a historik umění připomíná ale i panovníkovy „lidské“ vlastnosti, které tehdy kritizoval i papež.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.