Zelený poklad z Třeboně
Měla být zdrojem potravy pro hladovějící. Dnes se s ní setkáte v podobě potravinových doplňků a v budoucnu by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím. V Třeboni se jejímu výzkumu věnují už více než sedmdesát let. Podrobnosti o neobyčejné řase chlorella přinesl Český rozhlas Plus.
Letošní slunečné a teplé počasí řase chlorella prospívalo, její sklizeň byla proto v centru Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR bohatá. A to i díky unikátnímu zařízení, na kterém se řasa pěstuje. „Jsou to takzvané tenkovrstevné plošiny na kultivaci řas. Pradědečka tohoto zařízení naši předci vyvíjeli na začátku šedesátých let minulého století. Teď tady máme zařízení nové, naším ústavem patentované, které slouží ke kultivaci chlorelly venku na sluníčku v takzvaném otevřeném systému," vysvětluje pracovník laboratoře řasových technologií Richard Lhotský. Na konci pěstebního procesu se pak řasa sklidí, promyje a usuší. Výsledkem je sytě zelený prášek s širokým uplatněním.
Zdroj cenných látek
S chlorellou se začalo pracovat už na konci 19. století. Vědci ji považovali za ideální organismus pro zkoumání fotosyntézy. „Později se přišlo na to, že obsahuje celou řadu cenných látek, dokonce i takových, které jiné rostlinné organismy neobsahují. I proto se o ní začalo uvažovat jako o zdroji živin, po druhé světové válce dokonce jako o zdroji potravy pro hladovějící část naší planety," popisuje Richard Lhotský.
V současnosti je chlorella známá především jako dietetický prostředek či potravinový doplněk. Setkat se s ní můžete v lékárnách nebo prodejnách zdravé výživy. Zelená řasa je ceněná například pro svou schopnost vázat těžké kovy, je bohatá na vitaminy, minerály a bílkoviny. Pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a karotenoidních barviv se přidává také do stravy hospodářských zvířat, kterým má podobně jako u lidí posílit imunitu. Objevit ji ale můžete i na etiketách kosmetických výrobků. Chlorella totiž obsahuje také esenciální aminokyseliny, které pomáhají zadržovat vodu v pokožce a zlepšují tak její hydrataci.
Čeští vědci se výzkumu chlorelly věnují už desítky let. Zjistili tak například, že by chlorella mohla sloužit i jako přírodní antibiotikum pro včely. „Chlorella produkuje látky, které brání růstu bakterií. Strukturu těchto látek v současnosti zkoumáme a ukazuje se, že mohou zastavit růst bakterií způsobujících mor včelího plodu," vysvětluje vedoucí centra Algatech Ondřej Prášil.
Potravina i lék budoucnosti
Chlorella by v budoucnu mohla léčit také lidi. Jako prospěšné se totiž ukazují sekundární metabolity neboli látky, které řasy sice nepotřebují k růstu, ale produkují je na svou ochranu či získání konkurenční výhody v prostředí. „Tyto látky mohou být často toxiny, ale najdou se mezi nimi i látky, které se mohou dále testovat ve farmakologii a v lékařství. To je zatím věc základního výzkumu, který v centru Algatech provádíme," říká Richard Lhotský a dodává, že vědci zkoumají také využití řas při čištění odpadních vod nebo jako zdroj paliv.
Mohla by se chlorella stát i jedním z řešení krize nedostatku potravin pro stále narůstající populaci lidí? Podle Richarda Lhotského to teoreticky možné je. Ale nahradit například obiloviny řasou zatím nelze. „Rasy jsou sice až desetkrát produktivnější než vyšší rostliny, jejich kultivace je ale až stokrát dražší. Zatímco kilo kukuřice stojí v řádech korun, kilo řasy je v řádech stokorun až tisícikorun. Cílem řasových technologů tak je dostat se na alespoň srovnatelnou cenu. Cesta budoucnosti ani není taková, že bychom měli nahradit klasické plodiny zemědělství, ale využít řasy třeba jako podpůrný systém," dodává Robert Lhotský. Už nyní se ale zdá, že řasy budou v našich životech sehrávat stále větší roli. I zásluhou třeboňských vědců.
