Zelené hnojení dobře rozdrtíme a pak teprve zarýváme

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu právě začíná Zahrádkářská poradna s Ludmilou Duškovou, která je spolupracovnicí časopisu Receptář. Moc vás vítám. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co jsme si dnes připravili? Připravili jsme si sadbu, to znamená, nebudeme sázet jednak to, co si můžeme sklidit ještě v letošním roce, ale také to, co si připravíme už na příští rok, tak to je jedna věc. A další část našeho programu je zelené hnojení. Tak, čím začneme? Tou sadbou?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Máme toho určitě dost a já si myslím, že v první řadě bychom se měli zamyslet nad tím, že vlastně zahrádka začíná, zeje prázdnotou, protože jsme sklidili brambory, sklidilo se spousta zeleniny a některé ty záhony opravdu zůstávají prázdné a začínají zarůstat plevelem, kort teď, jak vidíte, začalo pršet konečně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je to dobře, protože bylo velké sucho.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to samozřejmě dobře, ale z toho důvodu bychom asi ty záhony neměli nechat jen tak a můžeme se zamyslet nad tím, že ještě opravdu je celá řada zelenin, které se dají teď vysít a můžeme je nejen, že ještě teď sklidit, to znamená během září, maximálně října, pokud bude pěkné počasí, ale pak je ještě celá řada plodin, které můžeme vysít a sklízet si je až příští rok, no, a samozřejmě potom je to zelené hnojení, to je velmi důležité. Tak co se týká zeleniny, která se dá ještě vysít? Tak v první řadě jsou to ředkvičky, protože ony mají velmi krátkou vegetační dobu jenom kolem 30 až 40 dní, a vzhledem k tomu, že zapršelo, tak asi bude velmi rychle klíčit. Co se týká ředkví, tak tady bych ještě honem doporučila ředkev Red Meat, to je ředkev, která má obráceně vlastně vypadá, to znamená, že ona má bílou slupku a uvnitř je červená, rudě červená, takže tady by se ještě asi dalo stihnout, sice nenaroste tak velká, jak bychom chtěli, ale určitě to jde. Můžeme samozřejmě vysévat špenát, který určitě ještě doroste a můžeme si ho sklízet ještě před zimou. No, a samozřejmě se můžeme pustit ještě do některých listových salátů, ne hlávkových, ale pouze ke sklizni mladých listů, takže i to by asi jsme ještě zvládli. No, a co se týká zelenin, které budeme sklízet příští rok, tak může vysít cibuli, jedná se především o odrůdu Hyberna anebo Augusta, to jsou cibule, které by se měly do konce srpna, maximálně začátkem září vysít, protože je důležité, aby v určité etapě vývoje přezimovaly, to znamená ve vývojové fázi takové jakoby nitě, a to je cibule, která opravdu snese i poměrně vysoké mrazy a přezimuje velmi dobře a na jaře potom buď sklízíme jako naťovou cibuli, anebo si ji můžeme nechat dorůst do cibule, která se potom dá klidně i zpracovávat na uskladnění.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké hloubky by se tato cibulka měla zasívat právě proto, že tam bude přes zimu v té zemi a může hodně mrznout a může být -20, -30?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak pozor, tady by se ta hloubka výsevu neměla rozhodně přehnat, protože osivo klíčí, pokud se vyseje mělce, to znamená, klidně můžeme postupovat jako u jarní cibule do těch 2, maximálně 3 centimetrů, ale to je opravdu už maximum a to bych doporučila pouze v nějakých půdách, které nejsou těžké, spíš lehčí půdy, které se slehnou. No, a co ještě můžeme vysít, tak samozřejmě kozlíček polníček, to je vynikající salát, který přezimuje velmi dobře, no, a potom samozřejmě špenát, který se ale bude vysívat až na konci září a budeme ho mít ke sklizni v příštím roce velmi brzy na jaře. Takže myslím, že ta škála, jo, ještě jsem zapomněla, ještě ozimý salát, odrůda Humil, to je speciální odrůda, která se vysévá také během září a budeme ji mít ke sklizni brzy na jaře.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak na zahrádce je stále co dělat, takže sít se může téměř celý rok. Teď k zelenému hnojení, je opravdu to zelené hnojení, hnojení?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to hnojení. Dokonce v současné době, kdy opravdu sehnat kvalitní hnůj, to znamená někde z kravínů je naprosto nemožné, nebo od nějakých soukromníků, tak to zelené hnojení je vlastně náhrada toho organického hnoje. No, a já se často setkávám s takovými názory, když přijdou zahrádkáři, tak mi tvrdí, že chtějí zelené hnojení, které naroste malé, aby to moc nenarostlo, a tady je asi ta chyba, protože zelené hnojení musí narůst velké, protože právě ta organická hmota je to hnojení. Teď je sice už krajní doba, aby narostlo něco obří, protože je začátek září téměř, takže už musíme počítat s tím, že přece jenom do toho října nám to tolik nenaroste, ale přesto se musí vybírat plodiny, které mají krátkou vegetační dobu, které budou rychle klíčit a zase díky tomu počasí, si myslím, že se ta klíčivost urychlí, protože i ten, kdo zasel třeba před 14 dny, tak to semínko tam leželo, protože bylo extrémní sucho a ani sem tam zálivka tomu nepomůže.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To chce, aby ta voda protekla opravdu hluboko do půdy.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě. No a teď, co se týká těch plodin, které můžeme použít. Tak v první řadě se používá řepka s hořčicí, to jsou ale brukvovité zeleniny a pozor na záhonek, kde se třeba vyskytla nádorovitost košťálovin, to je velmi zákeřné onemocnění brukvovitých zelenin, tak tam by v žádném případě neměla právě řepka s hořčicí přijít, protože právě i ony jsou přenašeči téhle té choroby, takže na to pozor. Z dalších plodin bych doporučila ještě teď svazénku, sice už ji nedostaneme sice do květů, ale určitě se hodí, ta svazénka má velmi jemné semínko, tady se doporučuje na 100 metrů čtverečních výsev asi 200 gramů, což by mělo úplně postačit vzhledem právě k tomu, jak je to osivo jemné. V žádném případě by se nemělo přesévat, to znamená dělá ten výsevek hustý, protože sama vím moc dobře, že ty rostlinky potom podehnívají a ta kvalita těch rostlin není taková, jak bychom si představovali. No, ale pořád to ještě není všechno. Naprosto ideální jsou třeba lusko-obilné směsky, které se míchají z hrachu, z pelušky a přidává se tam oves. Je to z toho důvodu, že ten oves slouží jako taková podpůrná plodina a současně i hlubokokořenící, navíc díky právě těmhle těm vikvovitým rostlinám obohacuje se půda o dusík, což je velmi důležité. No, a asi ještě takovou plodinou, která se používá, je lupina, ta taky by se dala určitě použít nebo vikev. Tak to jsou asi tak ty nejznámnější a nejdůležitější rostliny pro zelené hnojení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Není nebezpečí, když nám přeroste to zelené hnojení, že nám to zaplevelí třeba zase část zahrady, právě, že zase budeme mít další druh plevele, který jsme mít nechtěli?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Vůbec ne. Právě, když to zelené hnojení naroste a už se blíží čas, kdy je zapotřebí provést rytí, tak v takovém případě je nejlepší to zelené hnojení posekat, já to dělám tak, že si vezmu křovinořez, rozsekám to, rozdrtím to a potom teprve se zarývá. Nemůžeme zarývat obří rostliny, protože to ani není možný, nebylo by to v našich silách, nejdete to. Navíc ta rostlina by se nedala převrátit tak, jak je zapotřebí, takže vždycky posekat a rozmělnit na nějaké menší kousky a potom zarýt. Pakliže to zelené hnojení naroste samozřejmě malé například do výšky těch 15, 20 centimetrů, tak v tomhle případě žádné posekání nepřipadá v úvahu, ale naopak můžeme ho zarýt celé.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i těch 15, 20 centimetrů stačí, i to nám pomůže obohatit půdu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Je to právě, jak už jsme říkali, je to využití těch volných záhonů a navíc vlastně je to velký prospěch právě pro ty záhony a pro tu následující sezónu nebo pro ten další rok, protože vlastně si tím vyhnojujeme půdu
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přišla otázka - prosím lze zeleným hnojením ovlivnit kyselost půdy? A když ano, tak čím?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já moc dobře tý otázce nerozumím, ale rozhodně se tím asi ovlivnit kyselost nedá. Pokud má někdo příliš kyselou půdu, tak to se dá zmírnit jedině vápněním, rozhodně ne tím zeleným hnojením.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A do Zahrádkářské poradny už přicházejí první dotazy. Dobrý den, my vás zdravíme s Ludmilou Duškovou a můžete se ptát. Haló, haló.
posluchačka
--------------------
Ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste u nás, už jste u nás, už se můžete ptát.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Prosím vás, my jsme měli docela pěknou úrodu rajčat, ale zrají tak nějak divně, u stopky jsou pořád takový jako nedozrálý bílý a tvrdý, tak jsem se chtěla zeptat, čím to je nebo co to je za nemoc, protože je to takový zvláštní, i když ten vršek těch rajčat se dá použít, ale u té stopky to je opravdu takový jak nedozrálý, bílý a nedobrý.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to je letos opravdu velmi častá příčina, je to vlastně fyziologická porucha, není to žádné houbové onemocnění ani žádný škůdce, dokonce to má takový příhodný název, jmenuje se to žlutý límec nebo dokonce zelená kapuce, to je v případě, že se nevybarví ani dožluta ta část, ale zůstává zelená. A většinou je příčinou právě tohohle toho nedostatku buď to, že v půdě chybí draslík nebo je ho tam velmi málo, a někdy dokonce, je to paradox, vzniká to tak, že když ty plody jsou příliš vystavené extrémnímu vedru, tak dochází k tomu, že vlastně ten plod nedozraje stejnoměrně. Proto se doporučuje dokonce i zakrývat rostliny tou bílou netkanou textilií, pokud je nějaký extrémní žár, extrémní vedro. Takže tolik asi k tý vaší otázce.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že nejde o sluneční paprsky jako takové, že by tam bylo hodně sluníčko, ale to, že je obecně vedro, i když jsou třeba ve stínu, přistíněná ta rajčata?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne, to právě, že jsou na tom slunci.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Že vadí teda příliš velké sluníčko rajčatům?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano. Může dojít i k popálení plodů, to už jsem taky viděla, mockrát mi to lidi přinesli do poradny, ale právě tenhle ten problém, co se týká nedozrátí toho plodu kolem stopky, tak to je velmi letos častý, nejste rozhodně sami a já bych řekla, že asi příčinou bude ten draslík, možná i to slunce.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak půjdeme k další otázce. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Moc prosím ještě k tomu hnojení, když se dá do kompostu třeba veliká lebeda se semenama, prostě starý přerostlý, může se to taky zkompostovat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, může, ale musí ten kompost být správně založený a musí tam dojít k tomu, že se ta hmota vlastně kompostovací zahřeje na poměrně vysokou teplotu, která zabrání možnosti vyklíčení těch semen. Pokud je to jenom nějaká ledabyle udělaná halda nebo hromada, kde nedojde k tomu prohřátí, tak rozhodně si zase příští rok nebo dojde k tomu, že to semeno bude klíčit, takže pozor na to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše posluchačka používá pro zelené hnojení svazenku vratičolistou, krásně kvetoucí rostlinu, mluvila jste o ní o svazénce?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na které se slétají včely z celého okolí. Poraďte prosím, jestli mám druhy zeleného hnojení střídat, nebo jestli můžu použít stále stejný druh, třeba tu lupinu jeden rok a druhý rok zase svazénku nebo tu hořčici, jak jste říkala?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, může používat klidně tu svazénku, protože to je právě vynikající medonosná rostlina, která, pokud jsou včely, tak je to určitě výborné svazénku nasít, já sama s tím mám ty nejlepší zkušenosti, protože jsem se tady jednou zmiňovala, že /nesrozumitelné/ taky včely, takže svazénku pravidelně vysévám a vím moc dobře, jak na ni včely jdou a že to je pro ně naprosto ideální pastva, je to velmi medonosná rostlina a může se klidně dávat každý rok.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zelené hnojení sít, jak připravit půdu, protože vy jste říkala, dejme tomu, brambory, a máme otázku, tak já si ji nechám, dám přednost posluchačům. Dobrý den. Haló, haló.
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Už jste u nás.
posluchač
--------------------
Já bych se zeptal, je dobrý hnojit holubincema?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že je to určitě dobré, protože to je vlastně obdoba guána neboli ptačího trusu, to je téměř teď taková populární forma hnojení, protože to guáno se přidává do hnojiv a vznikají takové ty granuláty a takže si myslím, že to určitě můžete použít, ale samozřejmě měl by být zkvašený, stejným způsobem, jak se to dělá se slepičím trusem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je také taková novinka vlastně posledních let, protože se to prodává i v obchodech, dříve se to sbíralo na dvorku.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. U telefonu posluchačka Božena, zdravím paní Stáňu i paní Duškovou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
posluchačka
--------------------
Já mám prosbu, jako zelené hnojení pod brambory používám poslední sečení ze zahrady, ale vzhledem k tomu, že ty brambory pěstuju stále na stejným malým pozemku, chci se zeptat, jaký použít umělý hnojivo pro ty brambory, když je mám každý rok na stejným místě?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to máte téměř moji situaci. Já se snažím posunout ty řádky aspoň o kousek dál, ale vždycky musíte myslet na to, že byste měla dávat před sázením síran draselný, protože právě to draslo brambory potřebují, takže na to nezapomenout.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak odpověď na otázku. A další otázka, kdy vysadit česnek a též předtím, kdy pod něj dát zelené hnojení? Čili česnek a zelené hnojení?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak vzhledem k tomu, že česnek musíme vysadit na konci října a půda by měla být dokonale připravena, měla by být bez plevelů a rozhodně už nestihneme zřejmě to zelené hnojení zpracovat a posekat a připravit ten záhon tak, jak by měl vypadat, tak bych asi zelené hnojení pod ten česnek nedávala nebo nepoužívala, protože se to nedá prostě stihnout.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď k té praktické části věci, k té otázce, jak aplikovat vůbec sadbu celou, pokud jde o zelené hnojení a zase otázka, tak ještě se k tomu nedostaneme. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste tady.
posluchačka
--------------------
Prosím vás pěkně, mám velkou prosbu, chtěla jsem se zeptat paní inženýrky, zda lze na stejný záhon znovu vysadit jahody? A potom se mi stalo, že včera večer jsem zalívala pelargonie a teď jsem se šla na ně podívat a oni jsou úplně perferovaný.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Takže začneme asi s těmi jahodami. Takže v žádném případě nedávat na stejné místo, protože jahody jsou dlouhodobá kultura, zůstávají na pozemku 3 až 4 roky, ta půda je naprosto vyžilá a naprosto vyčerpaná jednostranně, to znamená, že v žádném případě na stejné místo nedat, navíc jahody trpí celou řadou houbových onemocnění, je tam i celá řada škůdců, takže roztočík jahodníkový například, takže pozor na to, vždycky dát na jiné místo a počkat několik let, než se zase k tomu původnímu místu vrátíme. Určitě ta přestávka 5 let vůbec není na škodu, mohla by být i delší, takže na to pozor. A co jsme to měli tu druhou otázku?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pelargonie.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Pelargonie, to jsem se taky často, nebo se s tím setkávám velmi často, dalo by se říct že denně, protože ty pelargonie jsou napadeny můrami nebo housenkami nočních motýlů, ale pozor, ty housenky řádí pod listy a nejsou vůbec vidět, jsou zelené a přijdete na to jedině tak, když tu rostlinu namočíte do vody, ty housenky prostě se vyplatí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dát ji pod vodu celou sakum prásk?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, takhle ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na chviličku nebo na určitou dobu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je, já jsem taky před několika lety zjistila, že mám muškáty úplně prolezlé, prostě, že ty listy, že jsou děraté, nemohla jsem tam vůbec nic objevit, věděla jsem tedy moc dobře, že jsou to tedy housenky, ale nešly najít, protože ony splývají s těmi listy a najdou se tak, když tu rostlinu prostě ponoříte do vody.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to se týká pelargonií vzpřímených?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne převislých.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Hlavně škodí na /nesrozumitelné/.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka. Tak, ano.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já bych měla dotaz na paní inženýrku Duškovou. Kdy a k čemu se můžou, nebo se může hnojit vykvašenýma kuřinama? Kdy a k čemu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to můžete hnojit po celou sezónu, to je velmi důležité, to znamená k rostlinám, které už jsou zakořeněné, to jsou rostliny, které už mají mohutný kořenový systém nebo mají určitý už ukazují, že začínají, že se chytly, že rostou a potom můžete s tím hnojivem zalívat během celé vegetační sezóny, dejme tomu od půlky června až do půlky srpna.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byla poslední otázka od našich posluchačů a úplně v rychlosti ještě to, na co jsem se ptala, jak sít vlastně zelené hnojení?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak zelené hnojení se většinou seje tím, že se rozhodí po povrchu. Pokud je to osivo drobné jako je to třeba u svazénky nebo hořčice, můžeme klidně přidat jednu třetinu písku, tím se vlastně ten výsev usnadní a potom pomocí nějakých hrabiček, stačí jenom lehce zahrabat, zapravit do země, takže žádné řádky se nebudou dělat, ale opravdu jenom rozhozený.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A roste to samo?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A roste to samo, ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Receptář byla hostem Zahrádkářské poradny a teď bude pro vás na chatu, takže tam také můžete přijít, dvojka.rozhlas.cz, tam můžete poslat svou otázku, určitě se dočkáte odpovědi. Mnohokrát děkuji za návštěvu, těším se za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.