Ze zapomenuté obce „na konci světa“ se z Neratova stalo vyhledávané výletní místo

19. červen 2019

Neratov v Orlických horách je dnes turisty vyhledávané místo, především kvůli unikátnímu kostelu s částečně prosklenou střechou. Současně v něm našli svůj nový domov lidé se zdravotním postižením. Nechybělo přitom mnoho a obec úplně zanikla. Německé obyvatele totiž po válce vysídlili, staří zemřeli a mladí odešli. Zmiňovaný kostel byl určený k demolici. O záchranu celé lokality se postarala malá skupinka nadšenců. 

„Ve vsi byl rozbořený kostel a jinak nikde nic," popisuje stav Neratova krátce po sametové revoluci Jana Němcová, předsedkyně Sdružení Neratov.

Před válkou měla obec dva a půl tisíce stálých obyvatel, v devadesátých letech už zbyli jen dva.

Jana Němcová, předsedkyně Sdružení Neratov

„To byl asi trochu konec světa," připouští s úsměvem Jana Němcová. Její rodina měla v zapomenuté vísce na dohled od hranic s Polskem chalupu, ona ale tehdy žila pohodlný život v Praze.

Pak je ale oslovil jejich dlouholetý známý, katolický kněz Josef Suchár.
„Vyprávěl nám, jak tady ten kraj zabydlí, spraví kostel, přivede sem lidi. A my jsme si říkali, kdo by asi takovou věc chtěl dělat."

Prosklená střecha dodává kostelu v Neratově jedinečnost. Atmosféra vhání doslova slzy do očí

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově vás osloví svou atmosférou

Jsou místa v našem kraji, o kterých bychom vám rádi řekli a kam bychom vám také doporučili se zajet podívat. Takovým místem je i kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v Orlických horách. Pochází z první třetiny 18. století, na konci druhé světové váky vyhořel, chátral a rekonstruován byl až  po roce 2000. 

Jenže netrvalo dlouho a manželé Němcovi se do Neratova přestěhovali. A s nimi jejich čtyři děti.
„Lidé si o nás mysleli, že nejsme normální. A ono to tak trochu bláznovství asi bylo."

Během následujícího roku se rodina rozrostla o dalších šest dětí. Jedno se manželům Němcovým narodilo, dalších pět si vzali do pěstounské péče, některé z nich přitom s vážným zdravotním nebo mentálním postižením.
„Ty první podmínky byly partizánské, nebylo tady topení, voda. Nic."

Prakticky z ničeho se zrodila dobře fungující obec

Postupem let dokázala skupina nadšenců, v čele se zmiňovaným farářem, prakticky nemožné. Sdružení Neratov, které založili, se zaměřuje na pomoc handicapovaným. Provozuje například obchod, hospodu, kavárnu, penziony nebo zahradnictví, aktuálně zaměstnává zhruba 250 lidí. Část z nich v chráněných dílnách.
„Z toho je asi 180 se zdravotním postižením."

Neratov v Orlických horách je dnes turisty vyhledávané místo

Mezi těmi, kteří s Neratovem spojili svůj život, jsou také dvě dcery Jany Němcové. Kláře bylo při stěhování z Prahy třináct. Přišla tehdy o kamarády a život ve velkoměstě. Rodičům to vyčítala jen chvíli.
„Já měla tehdy těžkou pubertu, takže jsem asi trochu naštvaná byla. Teď jsem na ně hrdá a jsem ráda, že jsem tady."

Neratov v Orlických horách je dnes turisty vyhledávané místo

Dnes Klára pracuje jako vedoucí chráněného bydlení, o odchodu z pohraničí vůbec neuvažuje.

Sdružení Neratov má stále velké plány. Nedávno se v obci poprvé od války rozezněly kostelní zvony, nově spolek vyhlásil veřejnou sbírku na dostavbu speciální základní školy a nejbližším cílem je sehnat peníze na novou keramickou pec.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.