To, že se beachvolejbal hraje v plavkách, není exhibicionismus

Na londýnské olympiádě skončily 5. a vloni obsadily 4. místo na World Tour v Berlíně a už za pár dní odlétají na mnohaměsíční přípravu do Jihoafrické republiky, aby správně naladily formu na sezonu 2014.

Je to náročný sport, který rozhodně není o povalování na pláži. „Trénujeme relativně tvrdě každý den v týdnu. Na druhou stranu je to hezký sport, při kterém se hodně jezdí do zahraničí, protože u nás počasí není vždy ideální. To, že hrajeme v plavkách, není exhibicionismus. Všechny sporty mají svojí uniformu a plavky jsou tou naší. Když je chladno, jen rozhodčí může povolit, že si můžeme obléknout trička.“

"Ponorka" se jim vyhýbá

Jak vznikly jejich přezdívky Kiki a Maki? „Beachvolejbal je rychlý, takže bylo třeba naše jména zkrátit, abychom na sebe mohly křiknout. Překvapilo nás, jak se toho lidi chytili.“ Netrpí ponorkovou nemocí? „Seděly jsme spolu už ve škole v lavici. Takže se známe tak dlouho, že si už nelezeme na nervy. Jsme jako sestry. Máme občas krize, ale krátké.“ Podle Markéty Slukové, už obě ví, co ta druhá nesnáší a vyhýbají se tomu.

Klady a zápory písku

Podle Markéty Slukové musí být hráči beachvolejbalu všestranní a hraje se tzv. i hlavou. „Zkušenosti jsou v našem sportu důležité.“
Čím se liší beachvolejbal od klasického volejbalu? „Jeden z hlavních rozdílů je, že ho hrají dva. Kromě toho, písek omezuje. Odrazy a pohyb na pevném povrchu jsou jiné. Na písku se hůř skáče a moc záleží na jeho struktuře. Zato na něm tak netrpí klouby. Když je zima nebo moc velké horko, trénujeme v neoprenových ponožkách.“