Ze kterých mraků a mráčků zaprší a ze kterých ne?
S pěkným počasím se obvykle pojí mraky s jasně ohraničeným okrajem. Nejznámější jsou krásné kupky jménem cumulus, letní bílé peřiny, které pokud si zachovají svou lehkost a bělost, obvykle déšť nepřinesou.
Ani lehounké závoje sestávající z drobných ledových krystalů, táhnoucí se ve výškách a zvané cirrus slunečné počasí neohrozí. Jsou tak lehké a průhledné, že ani nevrhají stín.
Naopak rozverné beránky (Altocummulus, někdo však jako beránky pojmenovává i lehčí cirrocumulus), pokud pokryjí celou oblohu, obvykle přinášejí změnu počasí. Plují poměrně nízko a jsou plné vody.
Schovat se pod střechu je třeba před hrozivým nimbostratem, který se, ohromný a šedý, usazuje nízko nad zemí. Když z něj začne pršet nebo sněžit, jen tak hned nepřestane.
Déšť i bouřky přináší rovněž Cumulonimbus, který vypadá jako obří cumulus, spodní část plná vody je však tmavá, vršek dosahující až do 13 km výšky je zase světlejší.
Nejen tvar mraků, ale i jejich barva může o budoucím počasí leccos napovědět.
- Načervenalé, oranžové a žluté mraky někdy značí proudění vlhkého vzduchu a možné srážky.
- Mraky osvícené zapadajícím sluncem však mohou být krásně červené a růžové, aniž by přivolaly déšť – zvláště červánky po celé obloze svědčí spíše o nadcházejícím pěkném počasí.
- Ochlazení a déšť předpovídá spíše žlutozelená odpolední a večerní obloha.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.