Že bych herce mlátil mikrofonem, to ne. Občas se ale vnitřně rozzuřím, přiznává režisér Lukáš Hlavica
Jak to vypadá, když režíruje? „Předehrávání se dopouštím, ale říkám tomu, že demonstruji pocit. Snažím si to zakázat, ale asi nemám tu trpělivost. U režie jsem vehementní,“ přiznává herec a režisér. Rozzuřil někdy režiséra on sám jako herec? Mívá o sobě pochyby? Proč říká, že režisérem se člověk nestává, ale musí se jím prohlásit? A co přeje rozhlasu ke 100 letům?
Co si má člověk představit pod slovem vehementní? „Že bych herce mlátil mikrofonem, to ne. Občas se vnitřně rozzuřím, ale v rozhlase to herci ve studiu neslyší, takže se v režii vybouřím a pak řeknu: Bylo to výborné, ale vezmeme to ještě jednou,“ popisuje Lukáš Hlavica. „To je velká výhoda tohoto média.“
Jednou prý sebou dokonce v režii vzteky praštil o zem. „Už jsem to nevydržel. Dramaturgyně se pravděpodobně vyděsila, protože se asi běžně nestává, aby sebou režisér najednou říznul o zem. Proč? Zoufalstvím nad tím, že nebyl pochopen. Dokonce jedním z nejvýznamnějších českých herců! O to je to pikantnější. A nebudu jmenovat,“ usmívá se Lukáš Hlavica.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
