Zdraví prospěšný chmel? Na změně jeho genetického kódu pomocí nůžek CRISPR-Cas9 pracují čeští vědci

20. leden 2021

Prostřednictvím metody CRISPR-Cas9 lze velmi přesně upravit konkrétní část genetické informace a tuzemští výzkumníci ji úspěšně otestovali na genu pro výrobu listových barviv. V současné době pracují na úpravě genomu tak, aby pozitivně ovlivnili tvorbu látek důležitých například v pivovarnictví nebo farmacii. Ve světě už byla technologie aplikována například na některé druhy zeleniny, ovoce nebo u okrasných rostlin.

„Speciální enzym – tedy ty vlastní molekulární nůžky – dokáže DNA nastřihnout a následuje oprava zlomu, o kterou se snaží rostlina svými přirozenými mechanismy. Ten zlom už ale není napraven do stejného stavu a gen se potom stává nefunkčním,“ vysvětluje Tomáš Kocábek z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd.

Čtěte také

Pomocí molekulárních nůžek je možné vyřadit část genomu, zodpovědnou za nežádoucí vlastnost rostliny. Čeští vědci už nyní spolupracují s americkou laboratoří, která chce tímto způsobem vytvořit chmel odolný proti padlí.

A ve hře je i myšlenka na to vyšlechtit takový chmel, který by měl posílenou tvorbu látek s příznivými zdravotními účinky. Mezi zdraví nejprospěšnější patří xantohumol, který má protirakovinové účinky. Chmel ale obsahuje i antioxidantní a protizánětlivé látky.

„Snažíme se se pracovat na tom, jak by se dal obsah těchto látek v chmelu zvýšit. Ale k tomu potřebujeme znát, které geny to řídí a regulují,“ říká Kocábek.

V praktickém využití ale odborníkům zatím brání přísné stanovisko Evropské unie ke geneticky modifikovaným organismům, kam podle vědců neprávem řadí i metodu CRISPR-Cas9.

„Zásadní je, že my do rostliny nevnášíme stabilně cizí gen. Existují různé fígle, jak zabránit tomu, aby se gen při této metodě do rostliny trvale začlenil,“ vysvětluje Kocábek.

Více si poslechněte v audiozáznam, metodu vysvětluje Ondřej Ševčík.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.