Zdravé stavby. Co přinášejí? Podle „organického“ architekta Oldřicha Hozmana klid a duševní pohodu
Na co myslí Oldřich Hozman, když navrhuje stavbu? Na to, že budova je jako nástroj. Musí vstřebávat všechny pozitivní vlivy a zadržet ty negativní.
„Vždyť člověk je taky nástroj. Měl by být zdravý a blízký přírodě.“ To znamená, že budova by měla být zdravá, i když to stojí víc. Co za to? „Sklidíte psychickou pohodu a duševní vyrovnanost, která k nám z organické architektury přichází.“ Zatím o zdravých budovách moc mluvit nelze. „Ale přibližujeme se k tomu.“
Než položíte základ
Základem jsou například přírodní materiály jako hliněné omítky, nepálené cihly, dřevo nebo kámen. „Hliněné omítky se například dají koupit ve stavebninách. Zdravé povrchy si můžeme dovolit,“ ujišťuje architekt.
Pokud si pořídíte pozemek, na kterém chcete stavět, zamyslete se. „Hlavní jsou světové strany. Dům by měl být v ideálním případě postavený tak, aby většina obytných místností byla orientovaná na jih. Přístup by měl být ze severu.“
Spíte špatně? Přesuňte ložnici
Dům na mírném svahu je optimální. „Je tam výhled a člověk je spojený s krajinou.“ Rovina není na škodu, ale člověk je tam spíš sám pro sebe. Zjištění geopatogenních zón je prý důležité.
„Je to hlavně o spánku, ložnice by měly být v optimálních místech.“ Dají se místa třeba stavebně negovat? „Ne, jsou to silné vlivy,“ říká architekt a radí těm, kteří už dům postavený mají, aby si třeba přesunuli ložnici do jiné místnosti.
Pozitivní energie a feng šui
Principy feng šui jsou pro Oldřicha Hozmana a další moderní architekty velkou inspirací. „Je o životní energii, kterou aplikujeme do domu.“ Člověk by měl přirozeně procházet domem, a proto je jedním z principů velký krásný prostor před a za dveřmi.
Obytné místnosti by měly být obráceny na teplou stranu. Na východě by měly být místnosti, kde je člověk ráno, a na západě ty, kde je večer. K feng šui patří taky oblé tvary. Jak toho docílit? „Prostor zaoblí třeba křeslo nebo květina v rohu místnosti,“ radí architekt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
