Zdeněk Svěrák v Nočním proudu

21. leden 2015

Ve středečně-čtvrtečním Nočním proudu uvítal moderátor Miloš Skalka vzácného hosta, kterým byl scenárista, herec, spisovatel, textař a občasný zpěvák Zdeněk Svěrák. V tandemu se svým věrným souputníkem, skladatelem Jaroslavem Uhlířem, má na trhu aktuální cédéčko nazvané Jupí, které obsahuje nejnovější várku písniček z vděčného televizního cyklu Hodina zpěvu. A aby toho nebylo málo, v oficiálním albovém žebříčku nejprodávanějších alb v České republice je momentálně na prvním místě soundtrack z filmové pohádky Tři bratři. Tu natočil podle scénáře svého otce Zdeňka Svěráka režisér Jan Svěrák - a hudba je opět dílem Jaroslava Uhlíře.

Pražský rodák Zdeněk Svěrák (28. 3. 1936) absolvoval v roce 1958 Vyšší pedagogickou školu, v letech 1958 až 1961 působil jako učitel na Žatecku a poté nastoupil do Československého rozhlasu – jako redaktor a autor rozhlasových her. Od roku 1967 je osobnost Zdeňka Svěráka neodmyslitelně spjata s Divadlem Járy Cimrmana, které založil spolu s Jiřím Šebánkem, Ladislavem Smoljakem, Miloněm Čepelkou, Helenou Philippovou a Karlem Velebným. Zdeněk Svěrák je spoluautorem všech inscenací tohoto dnes kultovního divadla, jehož osobitý humor těží z permanentní oslavy gigantické, renesančně rozmáchlé osobnosti fiktivního českého génia.

Scénáře

Škola Járy Cimrmana v pražských Lysolajích. Na snímku jeden z tvůrců Cimrmanovy legendy Zdeněk Svěrák

V letech 1977 až 1991 působil Zdeněk Svěrák jako filmový scenárista na Barrandově. Scénáře píše jednak samostatně (Ať žijí duchové, 1977, Vrchní, prchni, 1981, Tři veteráni, 1983 – první cena za scénář na festivalu vědecko-fantastických filmů v Madridu, Vesničko má středisková, 1986 – nominace na Oscara, Obecná škola, 1991 – nominace na Oscara, Kolja, 1996 – Oscar, Lotrando a Zubejda, 1999, Tmavomodrý svět, 2001, Vratné láhve, 2007, Tři bratři - 2014), jednak v kongeniální symbióze s bohužel už zesnulým Ladislavem Smoljakem (Jáchyme, hoď ho do stroje, 1974, Na samotě u lesa, 1975, Marečku, podejte mi pero, 1975, Kulový blesk, 1978, Trhák, 1980, Jára Cimrman ležící, spící (1983), Rozpuštěný a vypuštěný, 1984, Nejistá sezóna, 1987).

Písňové texty

Jako autor písňových textů využívá Zdeněk Svěrák dokonalou znalost českého jazyka i svérázný humor. Nejčastěji spolupracuje se zpívajícím skladatelem a klavíristou Jaroslavem Uhlířem (mj. Holubí dům, Jabloňový list, Trpasličí svatba, S OPBH na LVT, Není nutno, oblíbený TV cyklus Hodina zpěvu), populární jsou i jeho texty k melodiím, které pro svůj Banjo band složil Ivan Mládek (mj. Láďa jede lodí a Mravenci v kredenci). Zdeněk Svěrák je rovněž autorem oblíbených pohádkových a povídkových knížek a divadelních her pro děti. Od roku 1994 spolupracuje Zdeněk Svěrák s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík.

Ocenění

Zvláštní cenu získalo pěvecké duo Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák

Za své dílo získal Zdeněk Svěrák spoustu ocenění - a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Třikrát převzal cenu Magnesia Litera (2004, 2012, 2014), obdržel Cenu Miroslava Švandrlíka (2014) a několik filmových Českých lvů, loni převzal prestižní cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary za přínos české kinematografii. Film Kolja, k němuž napsal scénář a ve kterém hraje, získal Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film roku 1996. Na Oscara byly v této kategorii už předtím nominovány dva filmy podle jeho scénářů - Vesničko má středisková (1985, režie Jiří Menzel) a Obecná škola (1991, režie Jan Svěrák). Filmová pohádka Tři bratři, kterou podle jeho scénáře natočil syn Jan Svěrák, je aktuálně nominována hned v deseti kategoriích na výroční filmovou cenu Český lev.

autor: Miloš Skalka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.