Zdeněk Svěrák: Táta na požádání veršoval. Maloval. Byl to ale pruďas a pro ránu nešel daleko

Tatínek Zdeňka Svěráka prý rád holdoval literatuře. Ve zvláštní oblibě měl otec Husa, Havlíčka a Jiráska. Maminka četla „červenou knihovnu“ a plakala pokaždé, když kniha dobře dopadla.

Aspoň jednou se opít

„Táta měl rád plzeňské pivo. Ale vždy mi kladl na paměť, že se v životě neopil,“ vzpomíná Svěrák. A přidává historku, jak byl jako 15letý svědkem toho, kdy se jeho otec opil při návštěvě Svěrákova strýce:

„Když jsme jeli tramvají domů, říkal průvodčí, že je nejkrásnější ženou, jakou kdy viděl a po vystoupení z elektriky jsem ho musel při chůzi podpírat. Když jsem se ho zeptal, jestli je teď opilý, řekl, že ano, protože se to musí alespoň jednou za život zažít.“

Na okraji Prahy

Bydleli na tehdejším okraji Prahy, v oblasti mezi Vršovicemi a Michlí. „Byla tam taková chráněná oblast, s třemi domy pro pracovníky transformační stanice,“ vzpomíná herec, scenárista a spisovatel.

„Každý z nás měl zahrádku 10 x 10 metrů. Další atrakcí nepochybně byl protipožární bazén, který v létě sloužil jako koupaliště a v zimě se na něm skvěle bruslilo. Také jsme měli k dispozici tenisový kurt. Na zahrádce si tatínek postavil holubník a choval králíky. Sotva jsem se naučil na kole, i malé vzdálenosti bylo zapotřebí překonávat na byciklu.“

Mladým neumíme poradit

V rozhovoru se Stáňou Lekešovou mluví i o svém synovi nebo vnoučeti. Ale také o mladé generaci jako takové. „Nerozumíme jim a neumíme jim poradit,“ myslí si. „Tím se ztrácí dominance a mladí nás považují za hloupé, že to neumíme.“

„Jsem schopen jim poradit, že kladívko se má držet na konci, aby mělo pořádný úder, ale s mobilem a počítačem chodím já za nimi. Bojím se, že nám hrozí střet nejen civilizací, ale i generací. Za dob Járy Cimrmana takové problémy nebyly,“ shrnul ‚filosoficky‘ na závěr Zdeněk Svěrák.