Zdeněk Svěrák: Nemám o životě páru. A nelituju toho
Zdeněk Svěrák letos slaví samá výročí. Nedávno mu bylo 80, se synem Janem spolupracuje 25 let a fenoménu Jára Cimrman je už 50. A jak sám říká, platí pro něj slova jedné písničky: ani k stáru nemám o životě páru.
„Opravdu nemám, a nelituju toho. Bylo by hrozné, kdybych všemu rozuměl a věděl, proč to tak je. Já to ani nechci.“ Novináři ho letos nutili neustále bilancovat. „Bylo toho moc. Já jsem nerad na titulních stránkách více časopisů najednou.“
Cimrmanovi dávali pár let
V životě existují náhody. Díky studiu češtiny potkal Zdeněk Svěrák svoji ženu Boženku a kolegu Miloně Čepelku. Ten ho dostal do rozhlasu a tady vznikla fiktivní postava Járy Cimrmana. „Vše se řetězilo a zapadlo do sebe.“
„Když se hrálo první představení Járy Cimrmana, jeden kritik napsal, že je to typ divadla, které zazáří a zhasne. Ale Jára Cimrman je tu stále. Už 50 let. A hry nás stále baví a živí.“ Cimrman má dnes svůj pomník, planetku, muzea, pamětní desky, rozhlednu i kulatou poštovní známku, na níž je jedna z jeho 136 hypotetických podob.
Chtěli po nás vrátit vstupné
Když ještě nebylo Divadlo Járy Cimrmana tak známé, zažili herci ve Františkových Lázních pěkný debakl. „Hráli jsme Hospodu na mýtince. A lidé čekali spíše operetu z Karlína. Navíc se Miloň Čepelka právě oženil a na představení pozval celou manželčinu rodinu.“
„Když lidé pískali, tak moje žena svatebčanům říkala: Ale v Praze mají úspěch. Lidi tehdy chtěli vrátit vstupné. A když jsem pak začal zpívat, tak se z první řady ozvalo: Ani zpívat neumí.“
Jsem zvyklý pracovat v tandemu
K 50. výročí Divadla Járy Cimrmana chystá Zdeněk Svěrák knihu. Je tu i text ‚Milý Láďo‘, kde informuje svého dlouholetého kolegu Ladislava Smoljaka o všem, co se v divadle po jeho smrti odehrálo. „V duchu se s ním radím dodnes.“
Zdeněk Svěrák byl zvyklý pracovat v tandemu. „Teď píšu sám, ale někdy píšeme se synem Honzou. Když se oba zasmějeme, tak se bude smát i kino. Partnerství se synem je nádherné. Vím, že to nebude trvat do nekonečna, proto si toho vážím.“
Dívat se na svět z výšky malého kluka
Když psal Zdeněk Svěrák svoji poslední knihu Po strništi bos, tak si na polní cestě klekl, aby viděl svět z výšky malého kluka. „Viděl jsem zřetelněji stopy traktoru, všechno bylo větší. Mě nedělá potíže vrátit se do dětství.“
Řada hlášek z jeho filmů a her zlidověla. Vzpomínáte si třeba na hlášky 'nejhorší ze všeho jsou trpaslíci', nebo 'ty nejsi brífinkový typ'? I politici už prý použili hlášku 'sprostý podezřelý'. A spolužák Hliník měl svůj předobraz ve studentu Oliveru Justovi, který opravdu do školy nenastoupil.
Byl nervózní, když čekal na Oscara? Jak diváci reagují na filmy vzniklé třeba v 60. letech? Více uslyšíte v archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
